Život císařovi konkubíny není pohádka.

recenze

Mei měla být chlapec.
Její otec po něm toužil, proto se tak Mei několik let oblékala a chovala. Díky tomu byla vzdělaná a měl ji nejradši.
Když jí bylo pět let, byla ji mnichem předpovězena budoucnost. Řekl, že kdyby to byla dívka, vládla by zemi, byla by matka císařů a hodně uznávanou císařovnou. Jenže musí přetrpět smrt. Někdo jí blízký musí zemřít, aby mohla vládnout. Od té doby Mei přestala nosit šaty a začala se chovat jako dívka.
Jediný způsob, jak se dostat do paláce, bylo být vybrána jako panna ve třinácti letech, které si každý rok vyžádá císař.
Rok před jejíma třináctými narozeninami její otec zemřel. Byl to uznávaný muž a protože neměl syna, jeho úřad převzal někdo jiný. Tím pádem Mei a její rodina přišla o všechno. Neměli žádný dům, peníze nic.
Rozhodnou se odjet za Čchingem, jejím nevlastním bratrem. Je to ubohý život, ale aspoň mají kde složit hlavu.
Když Mei dovrší třinácti let, je povolána co paláce jako jedna z panen pro císaře. Má radost, protože to je konečně příležitost, jak zachránit její rodinu. Jako jedna z konkubín bude dostávat drahé dárky a bude moct požádat císaře, aby se postaral o její matku a sestry.
To ale netuší, že dvůr pro panny není na hlavním dvoře a k císaři se dostane jen když ji povolá. Jakmile přijede do dvora, ve kterém bude ubytována s ostatníma, zjišťuje, že tam je plno panen z předchozích let a že některé císaře nikdy neviděli a to už jsou sešlé stářím.
Mei se cítí ztraceně a moc tomu nepomáhá ani to, že ji ostatní dívky berou za chudou, bezvýznamnou a dělají ji ze života peklo.
Je jeden způsob, jak se císaři připomenout, a to jsou jeho narozeniny. Když mu pošle dárek, který ho zaujme, tak je možnost, že si ji povolá, jenže to se žádné ještě nepovedlo.
Podaří se Mei dostat k císaři? Jde si najít na dvoře plným intrik přítelkyni? Co se stane, když se zamiluje do někoho jiného?

Nejsem z těch, co by po zrodu k smrti jako jiní spěli.
Ani u těch,co by s matkou otce a houf přátel k tomu měli.
Já však beru moc císařům a skály měním v prach.
Mysli na mne, chceš-li, ale utopíš se v slzách.

Od počátku do skonání budu lidem sotva znám.
Jako vítr v bujném vlání nad sebou pána nezískám.
Budu poslem zkázy lidstvu i lékařem jeho běd.
I když tvé srdce milosrdné poslouží červům za oběd.

Tahle kniha mě úplně pohltila a vše jsem strašně s Mei prožívala. Její život byl plný neštěstí, s kterými se snažila vypořádat a který mě udržovali v naprostém napětí.
Tato kniha je plná intrik, lásky a boje o moc. Děj se odehrává mezi lety 621 a 648 po Kristu, což znamená hodně let s hrdinkou a hodně příběhu, který si nejde nezamilovat.
Zvyky a prostředí jsou tak dokonale vykreslené, že budete mít pocit, jako by jste procházeli těmi nádhernými zahradami nebo palácem. A nejen to, je i pořádně popsán systém císařových poddaných, císařovny a konkubín, který se rozdělují na několik stupňů.
Autorka tam ukázala, jak byla ta doba k ženám zlá, což je hodně slabé slovo. Protože jakmile žena přišla o manžela a neměla dědice, skončila na ulici odkázaná na dobrotu lidí, kteří sami měli málo, takže hodně žen končilo jako nevěstky nebo v chudých klášterech. Mít manžela kolikrát také nebyla žádná výhra, obzvlášť, když to byl císař. Pokud byla žena slabá, skončila otrávená, ve vyhnanství, nebo mrtvá.
Mei jsem si hned oblíbila. Je to krásná a vzdělaná dívka, proto jí to všechny závidí. Mnohé dívky se za svou závist nestydí a dělají vše proto, aby se jí zbavily. A musím říct, že to nejsou žádné hezké způsoby. Ale jsou tam i chytřejší, kteří se snaží její talent využít. Samozřejmě ke svému štěstí. Císařův dvůr je nelítostný a není dobré tam někomu věřit.
Samozřejmě by to nebylo ono, kdyby se tam neobjevila zakázaná láska, za kterou ty dva bojují jak to jen jde i když to muže znamenat smrt.
Kniha sama o sobě je prostě nádherná a ta obálka to jen podtrhuje, takže knihu rozhodně doporučuji, protože ten příběh vám nedá spát.

Komentáře (0)