Zahrada jako mikrokosmos - kniha na celý život

recenze

Zahrada jako mikrokosmos (2004) / RenataP
Zahrada jako mikrokosmos

Až jednou budu babička, vytáhnu z knihovny žlutou knížku s jablíčkem, jabloňovými květy a bude-li komu, ráda ji předám dál jako klenot své knihovny. Zahrada jako mikrokosmos je bez nadsázky kniha, kterou máte na celý život. Neustále se v ní můžete dočítat něco nového, neustále v ní budete nacházet smysluplnost světa a radost z růstu. Z přírody, ze sebe. No ano, je to na jednu stranu skvělý průvodce biodynamickým zemědělstvím a praktický rádce pro perfektně přirozeně fungující zahradu – a troufla bych si říci, že mnoho ze zde řečeného ani ostřílení zemědělci neví - , ale také je to precizně zpracovaná nauka o silách světa a stvoření. Jako kdyby Wolf-Dieter Storl vyhmátl kus té univerzální moudrosti a přepsal ji do stran této malebné knihy. Filozofie, hermetika, etnologie a zdravý selský rozum, který je otevřený všemu novému – to vše se v této knize snoubí ve čtení, ke kterému budete chtít mít klid. Klid, teplo, šálek čaje nebo jarní sluníčko do ruku, v létě i v zimě po ní s úsměvem sáhnete. A to nejen proto, abyste zjistili, čím právě pohnojit mrkev.
„Vše živé se vyznačuje rytmem a pulsem. Smrt je zastavení rytmu. Rytmy živých rostlinných a živočišných organismů jsou buď sladěné s kosmickými rytmy, nebo je obměňují. Všechny tyto živoucí pulsace, ať už to jsou cirkadiánní, měsíční, roční, čtyřleté, osmileté, devítileté nebo jiné cykly, mají nějaký kosmický protějšek. U rostlin a nižších živočichů jsou tyto rytmy zjevně sladěné s vesmírnými jevy, kdežto u vyšších živočichů jsou zastřeny tím, že zvnitřněné rytmy a impulsy jsou zajišťovány vnitřním kosmem vnitřních orgánů a endokrinním systémem.“
Skvost do knihovny každého hledače ducha
Nadšení a pomyslných sto procent nedávám této knize z čirého nadšení či impulzu náhlého opojení. Ano, možná to jedno nebo dvě procenta bych mohla dát dolů, protože je tu velké množství cizích slov a kdyby kniha byla napsána trošku lidštěji, možná by oslovila, či spíše neodradila tolik čtenářů, kterým se nechce prokousávat slovy jako „holistický, hermetismus“ a množství odborných názvů. Ale když se do toho dáte, zjistíte, že to stojí za to. Pocit osvěžení a pochopení z této knihy činí doslova požitek nepopsatelného duchovního charakteru. A množství informací, pečlivost, se kterou byla kniha napsána, rozsáhlost jejího tématu i textu – to všechno z ní činí jedno z nejkrásnějších a nejkomplexnějších děl, co jsem kdy četla! Nákresy a obrázky pak z knihy činí voňavější čtenářský zážitek, který právem připomíná stará dobrá díla z babiččiny knihovny. Vždyť prvně se tato kniha objevila na pultech knihkupectví už v roce 1979.
A celý ten posvátný pohled na přírodu a svět autor nyní vytříbil ještě dalším doplněním vydáním.
Biodynamické zemědělství i příprava jídel, přístup k rostlinám, k sobě samým – najednou všechno vidíte ve zcela jiných než konvenčních souvislostech. Najednou vidíte také to, jak celou dobu děláme mnoho věcí špatně. Jak mrzačíme zahradu, zemědělství a vlastně i celý princip našeho života. Jak jsme nelogičtí a v nesouladu s přírodou. A rozhoří se touha dělat všechno správně. Nebo alespoň pochopit a snažit se dělat alespoň to, co můžeme.
Ukázka z knihy:
Jindy se na fazolích objevily mšice, a já jsem se chystal na ně zaútočit tabákovým odvarem (dokonce jsem na to obětoval svůj drahý dýmkový tabák); myslel jsem, že to je organický způsob hubení škůdců. Ale vtom si vedle mě dřepl zahradník, hleděl před sebe a přemýšlel. Napadlo mě, jestli mu nepřeskočilo.
„Nač si s tím lámat hlavu?“ naléhal jsem. „Je zde problém, a tady je řešení.“
Zahradník odvětil, že bude lepší nejdřív přemýšlet, proč se tady mšice objevily.
„To je přece jasné,“ odpověděl jsem, vycházeje ze svých přírodovědných znalostí, „nejspíš je sem přinesl vítr nebo jiné organismy, a nejlíp uděláme, když je zničíme, než se rozšíří.“
Potom mi ale vysvětlil: „Ne, ne, důvod, proč tady jsou, je mnohem složitější; má co dělat s tím, jak jsme hnojili půdu, jaká plodina tu byla předtím a jaké převládalo počasí, to všechno oslabilo rostliny natolik, že se staly náchylné k chorobám.“
Jindy se na zahradě objevili hraboši a syslové. Občas zahradníkova kočka některého chytla. Zahradník jim potom stáhl kůži, kožky pověsil, aby uschly, a jeho žena jejich těla usmažila a dala je sežrat kočkám. Jakmile byla Venuše ve znamení Štíra, spálil kožky a popel rozsypal po záhonech, což mělo ostatní hraboše přimět k tomu, aby změnili revír. Byla oslabena jejich reprodukční síla, protože Venuše souvisí s reprodukcí a Štír představuje v těle kosmického člověka (Meganthropus) oblast pohlavních orgánů, jak ukazuje zvěrokruh.“
A jen tato malá ukázka je vlastně OHROMNOU ukázkou celé moudrosti, která v knize je.
O autorovi:
Wolf-Dieter Storl (1942) se narodil v Sasku. Jeho babička pocházela z Krušných hor a sbírání bylin mělo v jejich rodině dlouhou tradici. U amerických Indiánů se naučil, jak komunikovat s rostlinami. „Čejeni nemluví o rostlinách, ale s rostlinami,“ říká dnes jeden z vůdčích expertů v oboru etnobotaniky, nazývaný „šaman rostlin“.
Wolf-Dieter Storl absolvoval Kent State Univerzity v Ohiu, působil jako hostující docent ve Vídni a získal doktorát na univerzitě v Bernu. Podnikl studijní cesty do různých zemí světa a přednášel na mnoha univerzitách v USA a Evropě. Je autorem několika knih o léčivých a magických rostlinách, rostlinných božstvech a rostlinách Keltů. Od roku 1988 žije s rodinou na samotě v horách v jižním Německu.
Vydalo nakladatelství Eminent, 2016, www.eminent.cz
Renata Petříčková, pro citarny.cz


Zahrada jako mikrokosmos Zahrada jako mikrokosmos Wolf-Dieter Storl

Kniha předního světového znalce goetheanistické přírodovědy je zasvěceným vhledem do vztahů mezi makrokosmem a mikrokosmem, do souvislostí mezi přírodou a člověkem, do bytostné podstaty každého z nás. Wolf-Dieter Storl nabízí vedl... více


Komentáře (0)

Přidat komentář