Vzpomínky zůstanou

recenze

Lék na smutek (2014) / monushka (806 views)
Vzpomínky zůstanou
V dubnu letošního roku nemálo čtenářských srdcí zaplesalo. Vyšla totiž další kniha oblíbené slovenské spisovatelky narozené v České republice, Táni Keleové-Vasilkové. Táňa Keleová-Vasilková spadá do mých oblíbených a vyhledávaných spisovatelů, tak jsem si i její nejnovější knihu nemohla nechat ujít. Jak jsem již u této spisovatelky zvyklá, s její knihou nestrávím delší dobu než dva večery. Rozhodně ne z toho důvodu, že by se mi kniha nelíbila a chtěla bych jí mít co nejdříve z krku, ale proto, že její knihy jsou napsané tak, jakoby nám je vyprávěl sám život. Jsem prostě nucená číst dál, abych věděla, jak se bude příběh nadále vyvíjet.

Lék na smutek - ačkoliv už mi název mohl napovědět, že tato kniha bude trochu odlišná od těch, na které jsme od spisovatelky zvyklá, nečekala jsem, že příběh bude až tak strašně moc strhující a smutný, že budu při čtení doslova vyměňovat jeden kapesníček za druhým. Vím, že autorčiny knihy pobaví, vyvolají ironické úsměvy, vykouzlí nám úsměvy z pocitů dostatku lásky. V tomhle příběhu jsem místy doslova topila hlavu pod vodou. Kdo by čekal příběh, na který po dočtení okamžitě zapomene, tak po dočtení Léku na smutek nemůžete zapomenout. Já nad příběhem přemýšlím dodnes a vím, že pokud se tyto situace, které se v knize stanou hlavní hrdince Marice, stanou někomu v reálném životě, tak prostě člověk nemá sílu vzchopit se a jít dál.

Marika pracuje jako gynekoložka a porodní asistentka. Přivádí nové životy na svět. Její oči a úsměv jsou to první, co noví človíčkové spatří po příchodu na tento svět. Ale s Marikou se život rozhodně nemazlí. Během svého skoro padesátiletého života již přišla o tolik rodinných příslušníků, až je to smutné. Ale to nejsmutnější se v jejím životě má teprve odehrát. Jejímu manželovi diagnostikovali rakovinu a jeho stav se velmi rychle zhoršuje. To už by bylo pro mě osobně až moc. Ale další rána osudu zasahuje a z jejího třiadvacetiletého syna Jakuba, z jejího milovaného jediného dítěte, který měl vždy neuvěřitelnou chuť k jídlu a životního elánu na rozdávání, se den ze dne stává slábnoucí nemocný člověk. Propukla u něj totiž dědičná choroba jater. Marika o oba své nejmilovanější lidi života přichází a musí jít dál. Jenže nemá sílu. Prochází si doslova peklem. Proč se to muselo stát zrovna jí? Proč k ní je život tak nemilosrdný? Copak toho už nebylo dost? Rodinná alba, vzpomínky - to je to jediné co jí zbylo. Do toho ještě nedokončená Jakubova věta předtím než opustil tento bolestivý svět… Co jí mohl chtít Jakub říci? To už se Marika nikdy nedozví. Nebo snad přece jen ano?

Při její cestě peklem se setkává s mladičkou Veronikou, první vážnější Jakubovou známostí. Jak moc jí tato dívka poté, co s pořádnou dávkou odvahy zaklepe u její prahu, změní život? A jak moc se život změní samotné Veronice? Společné vzpomínky na Jakuba, to je to, co tyto dvě statečné ženy, tedy ženu a dívku, spojuje. Ale může se stát ještě něco, co jejich vzájemně rostoucí vztah ještě posílí?

Ačkoliv se s námi život nemazlí, vždycky se stane něco, co nám pomůže překonat to nejhorší a my se můžeme pomalu rozkoukat a pokračovat. Vždyť život máme jen jeden a i když není vždycky růžový, musíme věřit v lepší zítřky.

Hlavní hrdinka Marika mi byla sympatická, její tragické životní zásahy jsem prožívala spolu s ní a věřila jsem v její lepší budoucnost, i když ona sama už neměla sílu na nic. Věřila jsem, že vše časem přebolí a že bude mít zase úsměv na rtech. Vzpomínky nám zůstanou po celý náš život, zůstanou totiž ukryté hluboko v srdci a na nás pak záleží, jak často se jimi budeme obklopovat a jak hluboko se do nich ponoříme.

Lék na smutek bych nedoporučovala číst nikomu, kdo má smutnější či depresivnější období. Dle mého názoru by vás pak tento příběh pohltil natolik, že byste byli ještě více smutnější.

Líbí se mi obálka kniha, kterou navrhla sama autorka. Tuto lesní cestu vyfotila na jedné ze svých procházek s manželem. Když si vybírám knihu ke čtení, hodně dám na dojem obálky, která nám může hodně napovědět. Po spatření obálky Léku na smutek jsem si pomyslela, že toto bude příběh v hledání něčeho lepšího. A daleko od pravdy jsem nebyla…

Upřímně se těším na další autorčinu knihu.

Nakladatelství: Noxi
Rok vydání: 2014
Počet stran: 244
Překlad: Draha Smutná

Komentáře (1)

kniha Lék na smutek recenze

Morsie
09.06.2014

Bezvadná recenze! Čte se stejně dobře, jako samotná knížka :)