Vražedná léčba

recenze

Vražedná léčba (2015) / JiPu (539 views)
Vražedná léčba
Na třetí díl této série jsem se neskutečně těšila a opravdu jsem byla zvědavá, jak se autorovi podaří vše ukončit a jak to s hlavními hrdiny dopadne. Předchozí díly si mě opravdu získaly a tak jsem doufala, že tato kniha nebude výjimkou. A už jen ty obálky... :)

V příběhu se Thomas a jeho přátelé ocitají v hlavním sídle ZLOSINU a je načase, aby se konečně dozvěděli více. Informace, které jim jsou ovšem poskytnuty nejsou vůbec ulehčující a my s hlavními hrdiny hned zjišťujeme, že vše zdaleka ještě není u konce. Bývalým placerům je nabídnuta možnost vrácení vzpomínek, ale ne všichni tuto nabídku využijí. To zapříčiní následný zvrat událostí a Thomas se se svou skupinou přátel opět ocitá v nebezpečí. Dále se téměř všude setkávají s erupcí, nemocí, která zasáhla většinu lidské populace. Erupce je všudypřítomná a ohrožuje jak nakažené, tak imunní. Jak se naše skupina hrdinů vypořádá s překážkami, které budou mít v cestě, se ztrátami, které přijdou a s informacemi, které jim budou dány? Co je pravda a co je jen další výmysl ZLOSINU?

Knížka se mi nečetla špatně, přesto mě ale nepohltila natolik, jako předešlé dva díly. V Labyrintu bylo spoustu akce a stále se objevovalo něco, co čtenáře napnulo a vzbudilo v něm zvědavost. Ve Spáleništi jsme byli najednou v jiném prostředí a dozvěděli jsme se něco o světě, který je za zdmi labyrintu. Přibyli nové postavy a děj se opět hodně posunul. Nechci říct, že Vražedná léčba nepřinesla nic nového, ale děj už nebyl tak nabitý. Mluvím hlavně o prostředku knížky, kde příběh plul jakoby pořád na jedné vlně, která nijak neklesala, ani nestoupala...

Autorův styl mě ale nezklamal a děj byl dobrý. Nemohu říct, že bych se při čtení nudila, jen mě některé úseky nebavily tolik, jak bych chtěla. Přesto jsem však celou dobu byla neskutečně zvědavá na ten velký konec, který až do posledních stránek byl opravdu nepředvídatelný. V knize autor dovysvětlil spoustu věcí, v kterých jsem do té doby neměla jasno a skvěle vylíčil všechny situace. Jak to je s nakaženými lidmi, jak to je s Thomasem, Brendou, Minhem, Teresou a ostatními, jak to je se ZLOSINEM, jak to je se systémem proměnných a tak dále. Knížka ve mně také dokázala vyvolat emoce a já jsem po dočtení pak nad celým tím světem, který autor tak detailně vymyslel, musela přemýšlet. A ještě nějaký čas trvalo, než jsem knížku opět zařadila do knihovny a tím uzavřela všechno to dobrodružství, které jsem s hlavními postavami prožila.

Vražednou léčbu hodnotím jako povedenou knihu, ale hlavně jako skvělý konec této série. Musím strhnout jednu hvězdičku, neboť knihy Labyrint a Spáleniště se mi líbily o trochu víc. Každopádně s čistým svědomím mohu všem vřele doporučit.

Komentáře (0)

kniha Vražedná léčba recenze