Vodník

recenze

Vodník je taková poklidná česká detektivka s nádechem tajemna. I když každé dítě ví, že Vodníci nejsou, oběti jsou nalezené ve vodě u náhonu a smrdí bahnem. Čte se dobře a rychle, já mám tyhle české detektivky moc ráda. Líbí se mi vyšetřování, nejsou to žádní superhrdinové, které přemůžou pachatele holýma rukama a nejsou v ní potoky krve. Ani jedno totiž není nutné pro hezkou detektivku.

Akorát některé postavy mi přišli navíc, situace s primářem byla tak nějak navíc mi přišla. Hlavní vyšetřovatelé byli sympaťáci, Honza i Tomáš. Emu jsem si vyloženě zamilovala. Nedala se ničím odradit a pátrala na svou pěst po své ztracené kamarádce.

Prostředí Příbrami a okolí mi bylo milé. A z popisu na mě dýchla ponurá atmosféra opuštěného rybníku a starého mlýna ve mě vyvolávali příjemné mrazení v zádech. Rozhodně bych se hned po přečtení knihy nevydala na procházku lesem k rybníku.

Seděl mi příběh jako takový, líbil se mi styl psaní autorky, postupné vyšetřování, každý krůček popsaný, žádný šestý smysl nebo intuice, kdy čtenář neví, jak k tomu rozluštění případu došli. Kdo má rád české detektivky, bude spokojený.

Emina kamarádka zmizí bez jediného slova. O dva dny později se v nedaleké vesničce objeví tělo. Probralo se v údolí protkaném říčkou Litavkou, jejími slepými rameny a starodávnými mlýny k životu něco děsivého? Nebo zaúřadovala oby... více

Komentáře (0)