Tropické noci

recenze

Eduard Klajner je starý mládenec. Takový vesnický pavouk. Bydlí v polorozpadlém domku s děravým plotem a jen tak přežívá. Až jedna situace, která se mu stane ho vyburcuje z letargie. Ve své zahradě pod rozkvetlou třešní nachází přivázanou dívku, která je v bezvědomí. Kdo jí tam mohl přivázat a proč?

Náhle se rozjíždí kolotoč myšlenek v hlavě. Na půdě nachází staré články. Má už jen žijící matku v domově důchodců. Co a proč se tehdy stalo? Kdo je Jaroslav? Kam se poděli jeho kamarádi?

Na novele mě fascinovalo, jak dokáže fungovat lidská mysl. Věci, které nás bolí dokážeme někteří vytěsnit úplně z hlavy jako by se nám nikdy nestaly. Hlavně pokud jde třeba o vzpomínku z dětství. Mnohdy je to jediná možnost na přežití.

A pak jen náhodná událost nebo fotka vyvolá vzpomínku a minulost je zpátky. Hodiny a minuty utíkají zpátky do minulosti. Co ale teď s ní? Vždyť nikdo nechce znovu prožívat bolest…kdyby alespoň nebylo takové vedro. Jsou tropické noci a Eduardovi nejde spát.

Krásně vystižená psychologie postav a myšlení. Vrtání se v lidské povaze, pochopení, prozření. Kdo má rád psychologické rozebírání postav přijde si na své.

Psychologický thriller o tajemstvích, která měla zůstat navždy skryta. Samotářský Eduard Klajner tráví dlouhé měsíce ve svém chátrajícím domě v malé moravské vesnici a o dění kolem sebe se příliš nezajímá. Jeho dny plynou jede... více

Komentáře (0)