Jakub Fránek

česká, 1993

Nová kniha

Tropické noci

Tropické noci - Jakub Fránek

Psychologický thriller o tajemstvích, která měla zůstat navždy skryta. Samotářský Eduard Klajner tráví dlouhé měsíce ve svém chátrajícím domě v malé moravsk... detail knihy

Související novinky

Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)

Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)
V aktuálním týdnu od 25. do 31. března se můžete těšit na velkou várku nových knih, které se nově objeví na pultech knihkupectví. My jsme pro vás vybrali se... celý text

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Tropické noci Tropické noci

Fránek je torpédoborec přes popisy. Má tu vzácnou schopnost nazývat situace líbezně, vystihovat to hlavní, vystřihnout genius loci moravský vsi, a přitom nezdržovat tempo sáhodlouhostí. Novela je díky tomu čtením na dva kratší večery. A to já můžu. Ještě tak u stý stránky jsem měl silný tušení, že budu v tomhle textu tasit touchdowny. Druhý kilo bohužel příběhově kapičku šumí. Řadu zajímavejch motivů nechá nakonec autor jen lehce nakousanejch, a napětí z prostředí staletejch veder by si zasloužilo nápaditější tečku. Pokud ale spíš než po vypointovaným thrilleru prahnete po zručný psychologický novele, mohly by vám TROPICKÉ NOCI kápnout do noty. Nabízí kapku něco jinýho, než co je anoncovaný na obálce, ale výsledek je rozhodně dílem člověka, na jehož další knížky si počkám.... celý text
vnimat_Krasu


Tropické noci Tropické noci

Zajímavý počin, který mě hned zaujal. Anotace řekne o příběhu víceméně vše. Z dvou set stránek v hlavě Eduarda na mě taky trochu padla depka, to ale jen ukazuje na autorův um vytvořit uvěřitelnou postavu. Bylo mi divné, že si hlavní postava ze svého dětství nic moc nepamatuje nebo si neuvědomuje, že něco udělal nebo neudělal. Je to až moc okaté nad rámec běžného zapomínání, které se stane každému. Může to poukazovat na nějakou psychickou diagnózu.... celý text
sibumi


Tropické noci Tropické noci

Pro mě příjemné překvapení, čekal jsem ještě větší vliv horka na postavy.. Autor dokáže perfektně vtáhnout do děje. Celé se to nese v takovém podivném duchu kdy člověk čeká, co to nakonec bude , i když trochu už tuší. Není to nic přelomového, ale stojí to za přečtení.... celý text
Jan K



Tropické noci Tropické noci

Eduard Klajner, starší muž v předdůchodovém věku, jednoho tropického červencového večera najde na své zahradě přivázanou ke stromu mladou ženu, což mu samozřejmě zcela změní jeho staromládenecký usedlý a osamělý život v rodném domě na jihomoravské vsi. Anotace slibovala "psychologický thriller o tajemstvích, která měla navždy zůstat skryta", proto jsem čekala trochu něco jiného, než jsem dostala. Kniha má poměrně pomalé tempo a žádné velké a nečekané zvraty se v ní nedějí, ani konec není nijak překvapivý, dech vám určitě nevyrazí, někomu bude připadat možná až bezvýrazný, mdlý... Co se knize ovšem nedá upřít, je skvěle vybudovaná atmosféra, jednak sužujícího tropického vedra, které člověka otupuje a možná mu i trochu zastírá běžné vidění světa, jednak je zde ve zkratce skvěle přiblížen život na vsi se všemi jeho úzkoprsými obyvateli, kteří mají poněkud omezený pohled na svět a pro "upřímné" slovo a verdikt nejdou daleko... Jakub Fránek rozhodně umí psát, dokáže vykreslit svět, který je uvěřitelný, dovede se ponořit do nitra postavy. Přesto všechno jsem čekala ještě něco víc, chyběla mi ona avizovaná thrillerová složka... Nicméně knížka to určitě není špatná a další autorova tvorba mě bude zajímat... P. S. Naprosto mě uhranula obálka knihy, ta je podle mě nádherná... Hodnocení: 3,75 * z 5 *... celý text
markej


Věž Věž

Prvotina Jakuba Fránka minimalisticky protíná žánry, z nichž každého si bere podstatné (vědecko fantastické postupné odhalování machinací světa a technologii, úzkostná atmosféra psychologických románů apod.). Příběh se rozeběhne téměř okamžitě a svět Věže (který zde není zas tak důležitý, jak nasvědčuje titul knihy) je vysvětlován postupně, však jen do té míry, jak ho poznává Petr Janočka, hlavní hrdina knihy. Proti hrdinovi stojí z počátku anti-utopistická neútěsná byrokracie (ne nepodobná té z Gilliamova Brazilu nebo Kafkova Procesu) stojící na bizarních, avšak živých postavách (kde každá má v ději své místo). Osvěžující je, že se hrdina různými odděleními Věže potlouká nehierarchicky (nešplhá po nějakém interním řádu věcí), ale je mezi událostmi a postavami vláčen chaoticky. Kniha vyzní jako společenská i politická kritika bez zbytečného tlačení na pilu a soustředěním se pouze na osud jednotlivce uvnitř (ne)fungujícího systému. Knize lehce uchází dech v poslední pětině a vyústění děje nevyzní tak, jak by mohlo (podáno vysvětlujícím rozhovorem) a lehce nadbytečná je i poslední strana dovysvětlující události po knize. I přes tyto lehké připomínky se kniha čte skvěle od první strany, soustředí se na to, co chce říct a zbytečně neodbočuje až do konce.... celý text
mrakoplas42