V šedém světě… už navždy

recenze

V šedých tónech (2013) / katy238 (132 views)
V šedém světě… už navždy
Vyprávění o hrůzách sovětských lágrů jsou stále lehce ve stínu vyprávění o hrůzách nacistických lágrů, i když ve skutečnosti ani jedno nemůže být nikdy ve stínu druhého. Protože obojí vypovídá hlavně o bolesti a utrpení v područí diktatury.

Jenže knižních podání o hrůzách v lágrech a ještě v navíc v populárně naučné formě (pokud se beze studu tato označení dají vůbec postavit vedle sebe) je ještě méně. A kniha V šedých tónech právě vyprávění o jedné takové rodině, která se znelíbila dělnické revoluci a byla kopnuta mezi „spravedlivě“ trestanou buržoazii, vypovídá.

Zatčení v jejich bohatém domě, odtržení od otce, strastiplná cesta po vězeních a lágrech, psychický nátlak při podpisech nesmyslných doznání a uznání trestů trvajících desítky let, přesuny v dobytčácích a mnoho dalšího z radostí „buržujů“ v období revolucí sovětského lidu a dělnické třídy. Toto je proloženo vzpomínkami na staré časy, kdy byl svět v jejich očích ještě v pořádku.

Utrpení, utrpení, utrpení.

Příběh je vyprávěn z pohledu mladé Liny, patnáctiletého děvčete, jehož svět je z minuty na minutu rozšlapán pologramotnými služebníky nové doby. Ona, její mladší bratr a maminka jsou odvlečeni jinam, než tatínek, o kterém ani neví, zda jej někdy ještě uvidí. Tím by se dal shrnout děj, protože pak už jsou popisovány cesty mezi lágry a postupné lámání vůle uvězněných v Linině okolí. Ale i v největší tmě může zaplanout světlo a stále ještě zbývá dost naděje. Jen nikdo neví, zda se jí dožije.

Příběh je psán jednoduše, i v těžkosti tématu spíše jako vyprávění z pohledu dítěte, ale stále čtenáře nutí pokračovat dále, zda vypravěčku nečekají v další kapitole lepší časy. Z historie již víme, že nečekají, ale pořád je hezké doufat. Situace je stále horší a horší a i když se ji autorka snaží prosvětlit někdy trochu naivním jednáním některých postav, vše je stále temnější a těžká šeď stále padá na hlavy nedobrovolně zúčastněných.

Kniha se dá skutečně zařadit do žánru tzv. young adult, totiž pro mládež, ale věřím, že zaujala již mnoho dospělých, kteří o daném tématu nic neví, na odbornou literaturu nemají kapacity, avšak něco si k tématu přečíst chtějí. Autorka již prokázala nebývalý talent již ve svých jiných románech, kdy zjednodušila historické reálie do formy stravitelné pro většinovou společnost a přitom neurazila historii. Tuto knihu se k těmto zdařilým přibližovadlům historie pro laiky nebojím zařadit.

Pokud si tedy chcete odpočinout od jiného druhu literatury a nahlédnout pod pokličku historie v sovětském svazu, ale zase se při tom moc nenadřít, sáhněte beze strachu po tomto titulu, který po Vás nebude nic chtít a naopak Vám něco i dá.

A to se vyplatí.

Komentáře (0)

kniha V šedých tónech recenze