V područí obdivu

recenze

Pětadvacetiletá Gabriele Münterová, zvaná Ella, byla odmalička zvláštní. Její život byl plný trapasů i chyb v úsudku. Raději se stranila ostatním, byla uzavřená, osamělá, zasmušilá. Malířský uhel v ruce je pro ni způsob, jak mluvit. Svůj sen o malování realizuje při studiu na umělecké škole v Phalanx, kde je jejím učitelem o deset let starší profesor K, v uměleckých kruzích známý Rus Vasilij Kandinský. Jeho kouzlu a atraktivitě Ella zcela propadá a ani jemu není Ella úplně lhostejná. V létě 1902 odjíždí studijní skupina do Kochelu, kde Kandinský Elle nadbíhá a dívka jeho šarmu naprosto podléhá. K obratu dochází okamžikem příjezdu slečny Šemjakinové. Tajemství identity ženy je zavádějící. Jde o Kandinského sestřenici nebo manželku? Ella opouští kurz a uchyluje se k sestře do Bonnu. Ella se ale chce stát umělkyní, nechce žít obyčejný život, jako její sourozenci. Na podzim se vrací do školy.

Pozdější vztah s Kandinským je společensky neúnosný. Oba se proto vydávají na cesty a začíná tak jejich kočovný život. Ella ráda pracuje po boku svého učitele a milence, přesto zůstává stále sama sebou. Když Kandinský hledá nová témata, pomáhá mu otázkami a úvahami. Na druhou stranu touží založit s ním společný domov.

Ella, obklopená umělci, žije životem, který si vysnila. Tvoří a soužití s Kandinskym ji posouvá i umělecky. Snaží se být právoplatným členem nově vznikající skupiny Modrý jezdec, která se okolo Kandinského vytváří. Skupina chce demonstrovat nové zásady, díky kterým dosáhnou svobody umělců v jejich tvůrčím projevu. Jako žena však nemá úplně snadnou pozici. Ella uzavřená ve skupině začíná závidět „obyčejným“ lidem. Hlavou se jí honí myšlenky, zda-li je třeba se stále za něčím pachtit, o něco usilovat. Přemýšlí, zda-li je nutné pořád tvořit, hledat stále dokola smysl života.

Zásadní zvrat v dosavadním životě - Německo je ve válce s Ruskem. Ruští krajané, coby nepřátelé Německa, musí ze země odcestovat. Vasilij odjíždí do Moskvy a ani Ella nezůstává v nepokojném Německu a odjíždí do Švédska. Několikaleté odloučení v průběhu války i ztráta kontaktu s Kandinskym Ellu po návratu do Německa v roce 1921 psychicky položí. Tím její útrapy teprve začínají. Má před sebou boj s psychiatrickou diagnózou i boj s nastupující nacistickou diktaturou, která odsoudila jejich nový umělecký směr. Potýká se s krušnými časy v období 2. světové války i po ní, hledá cestu, jak být opět šťastná.

Román zachycuje život Elly od jejích dívčích let až ke sklonku života. Kniha je rozdělená do pěti částí podle etap jejího života. Z počátku se mi příběh jevil jako průměrný, v okamžiku odloučení Elly od Kandinského ale začal nabývat na intenzitě. Příběh je velmi pěkně vystavěný a tím, jak hrdinka vyzrává, je i působivější.

Dění románu je prokládáno jakýmisi katalogovými listy slavných obrazů Elly (v jednom případě i Kandinského), kde máme detailní anotaci obrazu od J. Eichnera. Vizuálně můžeme obraz shlédnout na webové stránce, na kterou má čtenář odkaz hned v úvodu románu.

Především v tvůrčím období Elly a Kandinského je kniha plná barev a tvarů, spolu s hlavními hrdiny můžeme propadnout kouzlu hledání podstaty malovaného námětu a hledat s nimi ducha i duši jejich uměleckých děl.

Ústředním námětem pro mě však není umění. Ale především jeden nelehký osud ženy. Ženy, která s okouzlením sleduje, jak malířský génius vlévá svoji duši do pulzujících barev a tvarů obrazů. Ženy, která pro něho byla rádkyní, pomocnicí a múzou. Ženy, která byla sama uznávanou malířkou. Ženy, kterou zrada zadupala do země. Ženy, která musela čelit nástrahám obou válek a snažit se najít si svou vlastní cestu.

Ač se jedná o historickou fikci motivovanou životy skutečných osobností malířského světa, je příběh značně uvěřitelný.

Čtení mě moc bavilo a věřím, že osloví nejen příznivce výtvarného umění.

Komentáře (0)