Útočiště

recenze

Slupky minulosti (2018) / Ivuska.09

Slupky minulosti od autorky Jitky Prokšové jsou pro mě opravdu velkým překvapením. Anotace tohoto díla mě zaujala a byla jsem zvědavá, co v sobě skrývá. Věděla jsem, že to bude emotivní čtení. I tak mě ale autorka zasáhla mnohem víc, než jsem očekávala.

Všechno je otázka disciplíny. Musíš chtít a všechno tomu podřídit.

Jitka Prokšová ve svém díle rozebírá život pěti lidí: dvou mužů a tří žen. Alice, Robert, Květa, Aleš a Zuzana. Všechny tyto osoby mají jednu společnou věc: něco je tíží. Už dlouhou dobu něčemu ve svém životě čelí, aniž by se s tím někomu dokázali svěřit. Alice v minulosti udělala něco, s čím se teď jen těžko srovnává. Robert setrvává v manželském svazku, ve kterém si připadá jako na okraji propasti. Květa se ve svém životě až příliš upnula k něčemu, o co následně přišla. Aleš každý den svádí boj se svým zaměstnáním. A Zuzana? Čelí strachu, který vzniká z absurdních asociací. V minulosti totiž nedokázala včas pomoci své mladší sestře. A co když něco podobného potká i její dceru?

Jak se s tím, co nás v životě potká, máme vyrovnat? Alice, Robert, Květa, Aleš a Zuzana dospějí k jedinému závěru: objeví kurz sebepoznání a meditace. A nezávisle na sobě všichni odjíždějí na Šumavu. Dokáží se prostřednictvím meditací vyrovnat s tím, co je trápí? Dokáží svůj život změnit? Najdou tolik potřebné útočiště? S jakými pocity se budou z kurzu vracet? Popraskají slupky minulosti, které si v sobě dlouhé roky každý z nich nosí?

Když jsem se do čtení pouštěla, netušila jsem, jak moc náročná kniha to pro mě bude. Někdy je opravdu těžké číst o trápení druhých. V mnoha směrech byl tento příběh napsán velmi procítěně: s postavami jsem se sžila a nakonec jsem je s velkými obtížemi opouštěla.

Co se mi na knize líbí, je rozložení příběhu do tří částí: příběh je tak pěkně ucelený a má takříkajíc hlavu a patu. V první části se dozvíte, co jednotlivé postavy vedlo k volbě kurzu sebepoznání. Druhá část představuje samotný kurz. A třetí část, závěrečná, je výsledkem předchozích dvou. Dozvíte se, jaká změna se v jednotlivých postavách udála. Změnil se jejich život? A jak?

Slupky minulosti jsou poměrně hlubokou sondou do života pěti lidí. Všichni mají nějaký problém. Někteří si to uvědomují více, jiní méně. Nakonec však všech pět osob dospěje k jednomu závěru. Je to kniha o sebepoznání: o tom, jak důležité je poznávat sám sebe. Pokud se rádi zabýváte emocemi a pocity, jsou Slupky minulosti právě tím pravým čtením pro vás. Mimo to ji mohu doporučit i těm z vás, které lákají knihy z oblasti psychologie: v tomto příběhu si jednoduše přijdete na své.