Topka

recenze

Román Normální lidi od Sally Rooney jsem poslouchala jako audioknihu. Ze začátku jsem měla strach, že se mi nebude líbit hlas herečky a pokazí to celkový dojem z knihy. Ale hlas Terezy Dočkalové byl velmi příjemný, řekla bych dokonce trefný, velmi se k příběhu hodil a skvěle se poslouchal. Skvělá byla i intonace, postavy se daly mezi sebou dobře rozpoznat.
Je to příběh plný lásky, radosti, bolesti a smutku z odloučení. Příběh vás provede životy Connolla a Marianne, které nejsou vůbec jednoduché.
Connoll se seznámí s Marianne na střední škole, ale nebaví se spolu veřejně. Marianne je outsider, s nikým se nebaví a není ani moc příjemná. Stojí si za svým názorem, dost o sobě pochybuje a lidi ji nemají rádi. Connoll je její přesný opak, nijak zvlášť se neprojevuje, snaží se, aby nikoho neurazil. Patří mezi populární studenty, dokonce je fotbalista; prostě bych řekla, že mu, až moc záleží na názoru ostatních. A takový člověk, aby se zahazoval s Marianne? To tak. Oba jsou dost chytří a oba nemají otce.
Connoll není moc bohatý, dokonce jeho matka Loriane uklízí u Marianne doma. Ta bydlí v krásné vile jako z pohádky, ale je otázkou, jestli by člověk byl radši bohatý, ale nenáviděný rodinou a bitý bratrem za neustálého opakování, že je vše vaše vina, nebo měl nižší životní úroveň a milující matku.
Jednou, když jede Connoll pro svou matku, setká se s Marianne v jejich domě, ta sedí na lince a jí nutellu. Všichni tři si spolu povídají o výsledcích zkoušek – samozřejmě oba dopadli velmi dobře. Loraine, odejde z místnosti a Connoll zůstane s Marianne sám, už v tenhle moment cítí, že jí může říct cokoliv. Po škole Connoll často tráví dost času s Marianne, vybudují si blízký vztah a pak se políbí. Je to Mariannina první pusa, Connoll to hned pozná a oba se začnou smát. Když přijde Connoll podruhé, neskončí to jen u polibku, vyspí se spolu. A takhle to pokračuje, ale nechodí spolu, řekněme že mají přátelství s výhodami. Když spolu leží v posteli, jsou k sobě velmi otevření a důvěrní, jelikož vědí, že to, co si tam řeknou, zůstane mezi nimi. Connoll pozve na maturitní ples holku, která po něm už dlouho pokukuje. To Marianne rozčílí a rozesmutní tak moc, že přestane chodit do školy. Connoll je z toho velmi smutný, ale Marianne mu nemůže odpustit.
Po maturitě se oba setkají až na večírku v Dublinu. Role se prohodily – Marianne má spousty kamarádek dokonce přítele Gereta, který večírek pořádá, zatímco Connoll skoro nikoho nemá. Opět se spolu sblíží, zase spolu začnou chodit, tentokrát už veřejně. Po čase však Connollovi dojdou peníze, nemá na nájem a chce se zeptat Marianne, zda u ní může bydlet, ale má strach z odmítnutí. Nakonec to řekne takovým způsobem, že to Marianne nechopí a myslí si, že se chce vídat s jinými holkami. Tímto nedorozuměním vztah mezi nimi opět končí. Znovu se setkávají až ve svém rodném městečku a jen tak si povídají.
Oba střídají partnery i přátelé, mají spousty problémů mezi sebou i sami se sebou. Connoll se potkává s Helenou a začnou spolu chodit, je skvělá, ale velmi žárlí na Marianne. Connoll má deprese, které začaly smrtí jejich spolužáka ze střední. Na pohřeb přijede s Helenou, která se s ním ale chvíli nato rozejde. Connoll skončí s Marianne v svém pokoji, chystají se milovat. Marianne ale najednou chce, aby ji uhodil. Connoll odmítne a Marianne odchází domů. Později večer mu s pláčem volá, její bratr Alan ji zase napadl. Marianne ukončuje vztah s rodinou a odchází s Connollem.
V průběhu času se postavy vyvíjejí a příběh je psán jako takový deník z pohledu třetí osoby, a zároveň z pohledu hlavních postav, což čtenáři umožňuje nahlédnout do jejich pocitů a myšlenek.
Kniha je úžasná a řadí se na 1. místo mého osobního žebříčku. Nedoporučovala bych ji asi mladším čtenářům, protože jsou v ní občas hrubší výrazy, i když díky nim je příběh zase autentický.
Anna, 15 let

Komentáře (0)