Tomáš Volf tentokrát vyšetřuje případ Vzplanutí

recenze

Vzplanutí (2019) / LukBook
Tomáš Volf tentokrát vyšetřuje případ Vzplanutí
Českobudějovický autor Jiří Březina přichází s třetím pokračováním případů policisty Tomáše Volfa. Tentokrát se můžete těšit na drsné úmrtí, při kterém se nebudou mít vyšetřovatelé příliš čeho chytit. U oběti totiž došlo ke Vzplanutí.

Nalezená mrtvola byla spálena na popel, zůstali z ní pouze zbytky nohou. K tomuto krutému úmrtí se dostává i Tomáš Volf, který se snaží zapadnout na novém oddělení. Nebude to ovšem mít vůbec lehké, protože vyšetřování je velice složité a většina jeho kolegů si myslí, že se jedná o nešťastnou náhodu. Díky tomu musí hlavní hrdina často balancovat na tenkém ledě, protože při pátrání nemůže vždy postupovat přesně podle pravidel. Vyplatí se mu to?

Jiří Březina patří mezi mé oblíbené české autory detektivek, protože vytvořil poměrně nestandardního hrdinu i koncept své série. První vyšlá kniha s vyšetřovatelem Tomášem Volfem s názvem Promlčení se odehrávala po případu Polednice, který ovšem vyšel až o rok poději. Trochu zamotané, že? Celé to ovšem bylo postavené na zcela jasném konceptu.

Třetí případ populárního detektiva se jmenuje Vzplanutí a tentokrát se správně zařadil za ten druhý. Určitě to ovšem neznamená, že bychom v něm nenalezli žádné zvláštnosti. Čtenáři totiž budou tentokrát sledovat hned dva případy, jejichž oběti zemřeli velice podobným způsobem. Jedna vražda by tak mohla pomoci vyřešit i tu druhou. Nebo ne?

Zatímco v současnosti sledujeme vyšetřování úmrtí, u kterého je jen minimum důkazů, případ odehrávající se v minulosti nám autor zprostředkovává pomocí deníkových záznamů. Podobné knižní návraty v čase určitě nejsou ničím originálním, ale tentokrát jde především o parádní vyvrcholení. Příběh se přelívá z jednoho případu do druhého a čtenář velice dlouho váhá, jakou mohou mít obě vraždy spojitost nebo kdo je vlastně pachatelem. Troufám si říct, že závěr je poměrně překvapující a netypický.

Hlavní hrdina pokračuje ve šlépějích, které si vyšlapal už v prvních dílech. Stále před sebou máme fanouška metalové hudby, který se dokáže tvrdě zakousnout a nepustit. Vlastně ani nemůžu úplně říct, jestli mi je sympatický nebo nesympatický. Chvílemi vás může štvát jeho povaha, díky které příliš nezapadá mezi kolegy. Na druhou stranu je jeho policejní cesta poměrně trnitá a čtenářům může být sympatické, že to není klasický superhrdina, kterého miluje celý svět. Tentokrát se maličko dozvíte i o jeho dětství a vztahu k rodičům.

Oproti minulým knihám přichází trochu změna v důležitosti okolního prostředí a jeho vnímání. Jiří Březina se podle mého daleko více soustředil na postavy a vyšetřování a popisy okolí výrazně upozadil. Ničemu to vlastně nevadí, naopak se čtenář může více soustředit na samotný děj. V druhé polovině knihy se to v tomto ohledu trochu změní, když se z města posouváme do zapadlé vesnice. Stále jsou ovšem daleko důležitější vztahy jednotlivých osob než prostředí, kde se zločin odehrál.

Vzplanutí je velice chytrá detektivka, která přichází s poměrně originální zápletkou a překvapivým závěrem. Autor důkladně prozkoumal možnosti uhoření člověka za určitých okolností a zapracoval to do svého případu. Občas se díky tomu dočkáte trochu morbidnějších scén, ale v porovnání s jinými autory se nejedná o nic zvláštního. Naopak Jiří Březina nechce své fanoušky šokovat litry krve a vyhřezlými vnitřnostmi. Jemu jde především o zajímavý detektivní případ, který může čtenáře překvapit a trochu donutit k přemýšlení. Kniha má spád a vlastně jí nic nejde vytknout. Rozhodně se bude jednat o jeden z nejzajímavějších krimi příběhů letošního roku.

Na závěr ještě musím pochválit i obálku, která je asi nejhezčí ze všech dílů. Dým požáru z ní téměř skutečně vniká do skutečného světa a celá ilustrace působí velice mysteriózně.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Albatros Media, u jejíhož nakladatelství Motto kniha vyšla.

Komentáře (0)

kniha Vzplanutí recenze