Temné a kruté lži

recenze

Tenhle atmosférický příběh je jako stvořený pro chladné zářijové večery a rozhodně byste ho neměli vynechat na svém podzimním TBR listu. Temné a kruté lži se odehrávají v malém luisianském městečku obklopeném nejen mokřady a bažinami, ale i tíživými tajemstvími.

Sedmnáctiletá Gray tráví každé léto u své babičky v La Cachette, ale letos je to jiné. Greyina nejlepší přítelkyně před půl rokem zmizela. Gray odmítá věřit, že se Elora jen tak vypařila a že ve městě plném jasnovidců nikdo nic neví. Navíc ji od příjezdu trápí záblesky vzpomínek. Snaží se s ní Elora komunikovat? A kdo je záhadný cizinec, kterého zahlédla v bouři?

Upřímně, z téhle knihy mám rozporuplné pocity. Když si odmyslím (ne)kvalitu překladu, za který autorka nemůže, celkem mě štvalo chování postav. Na druhou stranu musím vyzdvihnout chytře rozmístěné zvraty, které nejen že posilují děj, ale i úspěšně matou čtenáře a vytváří poutavý čtenářský zážitek. Co se mi však na této knize líbilo nejvíc, byla temná mrazivá atmosféra, kterou autorka buduje od prvních stránek.

La Cachette je oblíbeným turistickým místem, v městečku však žije jen pár rodin. Co mě hned na začátku zarazilo je fakt, že se v tak malé komunitě jednou v létě narodilo přes deset dětí. Zvláštní že?

Žádná z postav ke mě bohužel nepřilnula. Dle mého na to autorka trochu moc tlačila, vystihnout povahové rysy je jedna věc, ale číst o nich pomalu na každé stránce je věc úplně jiná. Některé dialogy tedy byly stejně otravné jako Eviiny zvonkohry.

Závěr byl skvělý! Také se mi líbilo, jak autorka pracovala s prvky cajunské kultury. Kniha je sama o sobě velmi čtivá a ráda vám ji doporučím.

Za poskytnutí výtisku k recenzi moc děkuji Albatrosmedia :)

Komentáře (0)