Tajemství hřbitova Crossbones

recenze

Hlavní postavou příběhu je psycholožka Alice Quentinová. Udržuje milenecký vztah s pohledným lékařem Seanem, ale nepřipadá si nijak šťastná a spokojená. Trpí klaustrofobií a je přímo závislá na běhání. V Alicině blízkosti žije také Alicin bratr, který trpí bipolární poruchou a závislostí na drogách. Jednoho dne poblíž hřbitova Crossbones objeví Alice mrtvolu mladé dívky. A není to jediná mrtvá, která se Alici připlete do cesty. Navíc sama Alice dostává výhružné anonymy a její bezpečí je ohroženo. Policie podezřívá dokonce Alicina bratra, že by mohl být do vražd zapletený. Alice tomu však odmítá uvěřit. Do jejího života vstupuje charismatický policista a Alice v sobě objevuje dosud potlačované city.

Kniha je označována jako dechberoucí, strhující psychologický thriller. Já s tímto označením nemůžu v žádném případě souhlasit. Kniha se četla poměrně dobře, to ano, ale dechberoucí a strhující? To vážně ne. Už i název je zavádějící, protože o hřbitov Crossbones v příběhu vlastně vůbec nejde. Pouze je tam nalezena mrtvá dívka. A dál už se hřbitova příběh vůbec netýká. Takže já jsem očekávala opravdu řádně napínavý a strhující děj, ovšem dostala jsem pouze lehkou detektivku doplněnou o romantickou linku jako z červené knihovny, kterou bych tedy právě v thrilleru klidně oželela. Za mě tedy zklamání a další díly série, pokud vyjdou, určitě číst neplánuji.

Přestože mně kniha nesedla, určitě ji můžu doporučit ostatním čtenářům. Netvrdím, že je příběh špatný. Udělejte si sami názor, spoustu ohlasů na knihu je kladných, tudíž třeba právě vás může kniha oslovit. Neočekávejte však žádné strhující dílo. Pokud hledáte poklidnější detektivku s romantickou linkou, potom bude Tajemství hřbitova Crossbones pro vás to pravé ořechové.

V tu chvíli něco upoutalo moji pozornost. Dvě kovaná křídla bran, kterých jsem si nikdy předtím nevšimla, s desítkami stužek a proužků papíru vlajících z mřížoví. Pak jsem se letmo podívala na zem a endorfinové opojení okamžitě vzalo za své. Druhý pohled potvrdil, že se mé oči nemýlily. Na chodníku hned vedle mé nohy jsem spatřila něčí ruku. Byla menší než moje, natažená, jako by čekala, až jí někdo hodí pár drobných.

Hodnocení: 70%
mujknizniraj.blogspot.cz/

Komentáře (0)