Symbol smrti

recenze

Motýl (2017) / a.k
Symbol smrti
Weronika Nowakowská se po rozvodu rozhodla opustit velkoměsto a kupuje starý dům na venkově v obci Lipowo. Stává se tak ihned atrakcí pro starousedlíky, kteří žijí ve stereotypu a nová tvář je pro ně rozptýlením. Poklidný život obyvatel zasáhne ale ještě větší rozruch a to po nálezu mrtvé jeptišky nedaleko autobusové zastávky. Vyšetřování se ujmou členové místní policejní stanice. Skupinu vede Daniel Podgórski. Policie záhy zjistí, že nešlo o dopravní nehodu, ale vraždu. Vyšetřování se ale nikam neposouvá a to i z důvodu nemožnosti identifikace oběti. Okamžikem nálezu druhé mrtvoly a posílením týmu vyšetřovatelů o neomalenou a výkonnou sílu z městského policejního vedení, se začíná odkrývat spletitost případu, kdy pachatelem může být vlastně kdokoliv z vyšetřovaných.

Děj románu se střídá ve dvou časových linkách. Větší část tvoří přítomnost lednového měsíce roku 2013 a tu prolínají velmi krátké vsuvky z minulosti počínající rokem 1950. Zvláštní prostor zde mají kratičké pasáže psané kurzívou, kde se nám odhaluje pohled pachatele. Ty nám ale moc nenapoví. Tušíte pouze, že se v jeho hlavě rodí jakýsi plán a vše spěje k jeho realizaci.

V dějové lince z minulosti poznáváme mladičkou Mariannu, která se rozhodla hledat štěstí odchodem z vesnice do velkého města. Střípky z minulosti jsou krátké, s velkým časovým rozestupem a velmi emotivně silné.

Autorka vsadila na dokonalé ztvárnění života v malé polské vesnici. V počátku se skoro zdá, že jde o společenský román a smrt jeptišky je pouze na okraj. Dokonce bych ani neřekla, že je v tu chvíli některá z postav postavou hlavní. Obyvatelé vesnice získávají dostatečný prostor, abychom mohli pochopit jejich rodinné vztahy, prohřešky, ústrky, postavení i ambice. Všichni se znají, vidí si až do talíře. Jak ale příběh pokračuje, a vesnici zasáhne druhá smrt osoby jim tak známé, začínají se odkrývat tajemství i dávno zapomenuté hříchy. I u figur s ryzím charakterem není vše tak čisté, jak by se mohlo zdát.

Díky tomu, že autorka věnovala většině svých postav bohatě prostoru, může se zdát román místy zdlouhavý. Chci věřit, že je to daň za vytvoření kompaktního místa a osudů, kde se odehraje ještě nejeden zajímavý detektivní případ. Vždyť „Motýl“ je první knihou z rozsáhlé série, která byla už v zahraničí publikovaná.

Mrzí mě špatná korektura, která dost brzdí plynulost čtení a ničí čtenářský komfort.

Vývoj vlastního vyšetřování mě bavil. Když začnete chápat vztah historické linky se současnou, dostanete se do fáze, kdy víte, kdo je vrah. Každých pár stránek ale svůj odhad ještě několikrát přehodnotíte. Až vás to štve, jak si to autorka užívá, a vy nevíte, na čem jste.

„Motýl“ je debutem polské autorky Katarzyny Puzyńske, která vystudovala a později přednášela psychologii. Dnes se věnuje pouze psaní a její knihy sklízí úspěchy u veřejnosti i odborné kritiky. Pojetí knihy není pouze o vyřešení trestního činu, ale nabízí daleko víc. Moc se těším na další osudy obyvatel vesnice Lipowo a novou promyšlenou detektivní zápletku.

Komentáře (0)

kniha Motýl recenze