Svet je plný démonov aneb šuplíkové hroby se otvírají

recenze

Svet je plný démonov (2019) / Piperman
Svet je plný démonov aneb šuplíkové hroby se otvírají
Světlo světa spatřil „nový“ příběh Marka E.Pochy plný nejen démonů, nýbrž i popkulturních narážek a to v takové míře, že o některých jistě nevěděl ani sám autor, když jej psal. Něco jako z totálně profláknuté etudy o pejskovi, kočičce a dortu.

Hnací páteř příběhu se točí kolem organizace zvané „Rodina“, tedy její slovenské odnože se svým skromným čtyřčlenným týmem vyšetřovatelů a pacifikátorů nadpřirozených jevů. Nic originálního, řekli byste. Ona originalita sama ještě nedělá poutavý příběh a hlavně u Markových děl jsme si už na to tak nějak zvykli, že?

Každý z vyšetřovatelů je obdařen nějakými těmi zvláštními schopnostmi, bez nichž by tuto práci opravdu vykonávat nemohl, i když u jednoho to až prakticky do samotného konce jsou pouze nadmíru vyvinuté reflexy, svaly a ne příliš bystrý rozum, jenž by to ostatní jen zpomalovat. Já osobně bych si s nimi dvojdomek nepořídil. Vlastně u Dálie bych udělal výjimku a minimálně o tom uvažoval.

Takže se případný čtenář může těšit na v rámci stopáže výživný koktejl všeho možného od nočních můr z Noční můry, Hellboye, Lesního ducha a dostatek duchů všeobecně, magie, upírů, až po Vymítače ďábla, „Myších“ vojáků a příchod Apokalypsy, který ovšem nepřijde. A mnoho dalšího. Alespoň zatím ne, naštěstí. I tajemná organizace bažící po zničení světa se tam najde, nečekaně.

Mně navíc bavilo, ostatně jako vždy, tyto odkazy v textu odhalovat a říkat si, hlavně u těch drobných a nenápadných, jestli jsou záměrné, či neplánované, nebo pouze mojí vlastní interpretací textu. Protože když v jedné scéně knihy přímo vidíte, jak se spolu dohadují v dodávce zlodějíčci Harry a Marv ze Sám doma, tak zaručeně zpozorníte.

Sám autor se nechal slyšet, že je to dřívější šuplíkové dílo, plánovaná trilogie, z níž zásuvku světa na několik let spatřila pouze její první část. Je to dobře nebo špatně? Za mě jednoznačně dobře. Markovy knihy mám rád i právě proto, že nemají pokračování. Lehce otevřený konec mi vlastně vůbec nevadil, až na chybějící Happy End. Od půlky knihy jsem neustále čekal, kdy on se vyjádří, nebo ona sama prozře a padnou si kolem krku. A co? A nic! Další věc co krom již zmíněné Apokalypsy nepřišla.

Třeba jednou na stará kolena mi ukápne nostalgická slza z vrásčitého a stařeckou mázdrou potaženého navíc zákalem slepého oka a já si povzdechnu, jaké by to asi bylo, kdyby přišla ta Apokalypsa i Happy End spolu ruku v ruce na konci fiktivního třetího dílu a blaženě vydechl naposled s mírem v ustrnulém srdci.

Kdo ví, třeba se někdy dočkáme i fanfiction počinů na knihy Marka E.Pochy a to teprve bude jízda, z níž logicky vyplívá, že neoriginalita a neoriginalita je dohromady originalita.

Přeji všem stejně příjemnou zábavu, jakou jsem při četbě pociťoval já a samozřejmě klidně i větší!

A jaký z toho, milé děti, plyne závěr?

„Svět je plný démonů a ti mají mnoho podob!“

Komentáře (0)

kniha Svet je plný démonov recenze