Strhující psychologický thriller. Je tomu opravdu tak?

recenze

Před námi stojí příběh založený na životním příběhu jednovaječných dvojčat Maxe a Daniela. Zatímco Daniel se řadí se svým chováním k rozvážným, rozumným, poctivým a inteligentním švédským občanům, Max byl již od útlého věku násilníkem celým svým tělem i duší. Max byl později diagnostikován jako člověk, trpící bipolární poruchou s násilnickými sklony a nikoho nepřekvapilo, když se bratři v dospělém věku přestali stýkat a jejich kontakt se omezil na jeden den v roce, a to na jejich narozeniny, které stejně jako každý rok skončily katastrofálně.

O mnoho let později jede Daniel i přes své obavy navštívit svého bratra do ,,zotavovací kliniky“ Himmelstal, ve které si Max již nějakou dobu dobrovolně odpočívá. To alespoň Max Danielovi tvrdil. Maxovo pozvání nebylo ale jen tak. Potřeboval pomoc. Jeho snoubence hrozí nebezpečí. Před nedávnem se Max zapletl do nekalých obchodů s mafií. Po Danielovi chce jediné. Pár dnů na vyřízení obchodu a předání peněz. V čem tedy spočívá Danielova pomoc? Po dobu Maxovi nepřítomnosti se má vydávat za něho, zatímco on z kliniky odjede jako on. Jak prosté, že?

Daniel ani nestačil nabídku řádně promyslet a už sedí u snídaně sám. Zmizela mu peněženka, doklady, telefon i oblečení. Od teď se stává na pár dní Maxem. Takový byl tedy plán. Nemohl tušit, že Max si celý příběh vymyslel a jeho budoucnost je nadobro zpečetěna trvalým pobytem na klinice. Kdo by totiž uvěřil známému patologickému lháři, pro kterého není jedna lež dost. Pocit bezmoci je to jediné, co Daniel cítí. Nikdo mu nevěří. Nemá to jak dokázat. Jediná šance je utéci z této ďáblovy svatyně…

HODNOCENÍ

Ďáblova svatyně dle všech ohlasů má představovat mistrný psychologický thriller, který nemá obdoby. Marie Hermanson coby autorka bestsellerů vytvořila příběh, který se zadá s Hitchcockem. Je to mu ale opravdu tak?

Moje odpověď bude jasné NE. Od Ďáblovy svatyně jsem asi očekávala moc. Opět jsem se víceméně nechala nachytat taháky, popisují strhující příběh všech dob. U mě se ale žádné výrazné nadšení nekonalo.

Kniha mě od úplného začátku překvapila velikostí a hustotou písma. Opravdu jen výjimečně se snažím ke čtení používat brýle a zde jsem skoro až musela. Možná jsem doposavad narážela na knihy s většími písmeny a mnohem lépe zvolenými fonty. Tento způsob provedení se mi nelíbí a moje zděšení se ještě více znásobilo, když jsem zjistila, že Lovec duchů je na tom stejně. Takže já osobně prosím, když už nezvětšit písmo, tak změnit font písma. Protože už tato skutečnost mi znemožnila pozitivní start do knihy.

Než jsem se do děje dostala tak, že mě opravdu zaujal natolik, že jsem měla potřebu číst a zase číst, uběhlo poměrně dost času a stránek. Myslím, že jsem byla zrovna v půlce, když jsem si říkala : ,, Aha, tak teď to konečně začíná být zajímavé.“

Celá scéna vypadala jako primitivní obětní rituál. Bylo to otřesné a neskutečné

Daniel v příběhu přestože patří k tomu chytřejšímu dvojčeti naivně věří svému bratrovi a zatímco se snaží vstřebat nově nastanou skutečnost, já už dávno věděla, že bratra zmizel a nikdy se pro něho nevrátí. Chvilkami mi to přišlo jako V mlze. Hlavní hrdinka neustále dělala vše možné, než aby zavolala policii. No a zde Daniel chodil jako bez duše a svůj příběh řekl až mnohem později.

Max věděl přesně, co dělá a nečekal na bratrovo rozhodnutí. Sbalil veškeré jeho věci a v pět ráno zmizel. Co mě trochu mrzí, že zde nebylo pár kapitol buď z pohledu Maxe nebo alespoň zmínka o tom, jak se Max v bratrově ,,těle“ potlouká životem. O tom, co Max dělal a nedělal je na konci věnovaná celá jedna věta. Možná by pak příběh pro mě byl mnohem zajímavější.

Celý příběh na mě působil značně nerealisticky. Co si budeme povídat, jak by mohl psychopat, jako byl Max jen tak vyměnit místo se svým bratrem. Nemůžu si pomoci, ale přestože je to jen vymýšlený příběh, na mě působil celkem neproveditelně. Něco tomu chybí. Nějaké to napětí, které se mi po celou dobu nedostávalo. Je ale pravda, že jsem ze začátku přemýšlela, jak by bylo mně, kdybych se ocitla v podobné situaci a nikdo mi nevěřil, že já nejsem já. No je to více než deprimující.

Ještě by za zmínku stálo poměrně časté opakování slov, vět a výrazů. Teď si nevzpomenu na přesné znění, ale byly za sebou tři věty, ve které bylo spojení NASTALA SITUACE. Někdy opakování výrazů není na škodu, ale zde se poměrně opakování objevovalo celkem pravidelně.

Kdybych měla celý příběh zhodnotit, tak dávám za vinu mému velkému očekávání. Jsem ale přeci jen vášnivý čtenář, který miluje lákadla, která se promění v realitu. V tomto případě se tomu ale tak nestalo a já četla průměrný příběh s minimálním napětím a prodlužováním děje. Přestože jsem anotaci četla, čekala jsem úplně něco jiného a z toho celé zklamání vychází. Opravdu jsem očekávala nadpřirozeno a tajemno. Navíc Ďáblova svatyně tomu úplně nadbíhá..

Knihu bych rozhodně doporučila nenáročným čtenářům, kteří se do knihy nepouští s velkým očekáváním a mají rádi, jiné příběhy než očekávají. Nemusíte se obávat, že by se Vám kniha nelíbila. Každý si z knihy odnese něco jiného….

Odcizená identická dvojčata Daniel a Max mají složitý vztah, a tak když jde Daniel navštívit svého bipolárního bratra do odlehlé a luxusní švýcarské "zotavovací" kliniky, nemá vůbec představu, co může očekávat. Ukolébán rutinou a ... více

Komentáře (0)