Stella Gordon není moje pravé jméno

recenze

Znáte ty knihy, co nepozorovaně vyjdou, vy je přehlédnete a pak se s překvapeným výrazem vrátíte ke jménu autorky s tím, že vám zní až podezřele povědomě? Ano, Nebezpečné lži patří mezi ně. Becca Fitzpatrick si u nás své jméno udělala především andělskou sérií Zavržený, nedávno u nás ale vyšel i její samostatně stojící román Černý led, thriller, ve kterém hlavní hrdinka musí zdolat hory, aby přežila. Žánrově se Nebezpečné lži blíží spíš druhé zmíněné knize. Autorka se zde soustředí na program na ochranu svědků, nechybí detektivní zápletka, a jak už bývá zvykem, ani romantická linka.

Autorčiny knihy mám přečtené všechny, ani teď po tolika letech se nestydím říct, že je jednou z mých oblíbenkyní. Charakteristická je pro mě velkým množstvím dialogů, které kralují nad popisy a silným ústředním párem. Nebezpečné lži v sobě navíc mají i dobrou transformaci charakteru, něco, co jsem u minulých děl postrádala, zejména když v Černém ledu nastal spíš efekt velkého třesku, než aby se něco v této věci dělo postupně. Ale hezky popořádku.

Když jsem míjela skleněné dveře knihovny, máma byla sjetá v křesle. Prášky měla rozsypané po konferenčním stolku. Než jsem stačila pocítit zhnusení, můj pohled zachytilo něco za ní. Zírala jsem na mužské tělo. Byl zastřelený, jako při popravě.
Byla jsem příliš ochromená na to, abych křičela.

Hlavní hrdinka, Stella (Estella…?), je od začátku za rozmazlenou slečinku, která je nepříjemná na všechny a všechno, co se hýbe, přesně ten typ, co by zasloužil velký bič a malý dvůr. O to víc potěšující bylo, že se nejednalo o trvalý stav a následoval nějaký vývoj. Postupně se mění jak její postoje, tak její vzezření. Chet, její protějšek (zní to zábavně, když někde jinde v tu samou dobu má Stella svého přítele Reeda), byl o dost lepší, než ona sama. A, jo, byl to kovboj. Kdo by v knize nechtěl mít kovboje?

Stejně jako všechny předchozí knihy autorky se i Nebezpečné lži četly nadprůměrně rychle. Všechno se točí kolem tajné identity a naprosto nečekaně, lží. Dobře vyobrazené je zde i prostředí Nebrasky a maloměstský život v Thunder Basin, kam se Stella poté, co byla svědkem vraždy, uchyluje do bezpečí. Přestože se nejednalo o knihu, co by odrazovala nudnými popisy, neměla jsem nejmenší problém si ta nekonečná kukuřičná pole a život mezi nimi i s detaily představit.

„Budeš tu v bezpečí.“
Čekal na odpověď, ale oba jsme věděli, že v bezpečí nejsem. Každé ráno jsem se budila s myšlenkou, jestli mě dnes Danny nenajde.
„Budeš bydlet u Carminy Songsterové. Je to bývalá policistka. Velmi schopná. Ví o tobě pravdu a bude tě krýt.“
„Co když ji nebudu mít ráda?“
„Carminu má rád každý. Říkají jí babi. Celé město jí tak říká.“

I přes mnoho kladů, jež na knize spatřuji, se autorce ani tentokrát nepodařilo mě překvapit. Ačkoliv nejsem zrovna člověk, co by obvykle hádal na první dobrou, hrubé náčrty příběhu jsem uhodla poměrně brzy. Pokud jste tedy ten typ čtenáře, co nesnáší thrillery, které se dají snadno odhadnout, kniha není nic pro vás – skutečnost, že se do toho míchá i young adult nepočítaje. Naopak líbit by se měla těm, co mají rádi danou věkovou kategorii, dobře čitelné příběhy a zajímavé zápletky. A jestli znáte něco z tvorby Beccy Fitzpatrick a třeba se vám z ní i něco líbilo, s klidem v duši bych po ní sáhla. Hlavně jestli se jednalo o Černý led.

Nebezpečné lži jsou natolik čtivé, že si dokážu představit, že i pro největší zarputilce je téměř nemožné prohlásit je za úplnou ztrátu času. Autorka si zajímavě pohrává s programem na ochranu svědků, druhou identitou, řeší i otázku drog a neopomíná ani love story, bez toho, aby byla vnímána jako násilná vsuvka, nebo nepatřičný doplněk. I když přiznávám, že bych byla raději, kdybych tolik věcí netušila už dopředu, v rámci young adult se jedná o velmi příjemnou jednohubku.

Komentáře (0)