Slzy muže

recenze

Slzy muža (2014) / MartinaF
Slzy muže
Když jsem se o knihu začínala zajímat, úplně jsem zapomněla, že jsem od Dariny Hamarové již četla jeden román. Jmenoval se Životem nekráčím sama.

Slzy muže je složen ze dvou příběhů. Ten první má na svědomí Giu, reportér, který tak nějak hledá to své místo nejen v osobním životě, ale také v novinářském světě. Jeho nejlepší kamarádka Jana mu dohodila exkluzivní téma na článek. Tím je propuštění jistého Michala, který byl obviněn z vraždy mladé dívky. Po mnoha letech byl propuštěn z vězení a Giu s ním má udělat výjimečný rozhovor.

Knihu Životem nekráčím sama vydalo nakladatelství Práh. Tuto vydala Moba a je to více než znát. Nakladatelství Moba mám ráda. Vydává krásné a kvalitní knihy. Kniha sice kvalitní byla, jenže práce kolem ní moc dobrá nebyla. Začněme již samotným překladem. Například do očí bijící (alespoň pro mě) je přeložení výrazu žena. Tady se místo slov jako je třeba ženská či žena použilo slovo baba. Je to označení, které do spisovné češtiny opravdu nepatří. Pokračuji tím, že v titulu je naděláno opravdu neskutečné množství chyb, ať už jsou to překlepy a chybějící písmenka. Chápu, že ti, kteří se točí kolem knih, jsou jenom lidé a chybovat je lidské, ale aby se na tak malém prostoru objevilo tolik hrubek, to asi nepochopím. Při čtení to ruší a odvádí pozornost od samotného příběhu. Je to škoda, protože se tak snižuje kvalita textu.

Román Slzy muže je vyloženě pánskou záležitostí. Hlavním hrdinou je Giu, který teprve čeká na svůj velký článek. Mně jako ženě moc sympatický nebyl. Přišel mi na muže zženštilý, a i tak uvažoval. Michal byl oproti němu charismatický a přesně můj typ. Psychologie postav mě však moc citově nezaujala. Určitě by se dalo na jednotlivých charakterech více zapracovat tak, aby si nebyly povahově podobné.

Není to jen příběh ze současnosti, autorka se v knize vrací také do minulosti nejen Giuovy, ale i Michalovy. Michal byl po osmnácti letech propuštěn z vězení. Odpykával si trest za vraždu a znásilnění mladé dívky. Giuova minulost byla ve znamení velkého přátelství s Janou a Luckym. Tento trojúhelník je neustále v kontaktu. Zažili spolu dobré i zlé. Giu vzpomíná na svá studentská léta i na přítelkyně. Ani jedna s ním však nezůstala. Věrná mu zůstává pouze kamarádka Jana.

Na to, že je příběh autorčinou prvotinou, jsou Slzy muže velmi zdařilým titulem, který se pohybuje na pomezí detektivky a společenského románu. V knize nejde tak o vraha, jako spíše o nalezení pravdy. Kniha je kvalitně napsaná, ale nemusí každého chytit za srdce. Je to příběh o pravdě, o té nejskrytější, která vyjde na světlo. Je také o přátelství, které může překonat i velké překážky.

Komentáře (0)

kniha Slzy muža recenze