Skutečné příběhy psů, jež zachránili život

recenze

Australská novinářka Laura Greaves sepsala 16 okouzlujících psích příběhů, jež vyprávějí o hrdinství nejvěrnějšího přítele člověka. Žádný z těchto hrdinů nebyl nikdy vycvičen k záchraně lidských životů a přesto zde máme působivou knihu Psí hrdinové. Jak je to vůbec možné?

Jak sama autorka píše, všichni psi na světě jsou vlastně záchranáři. Pokud nám doslova a do písmene nezachraňují vlastní životy, zachraňují každý den naše duše svoji přítomností. A to je důležité si uvědomit. Přesto se mezi námi najde několik málo psů, jež jsou opravdu výjimeční a právě jim je věnována tato kniha.

Všichni do jednoho se vyznačují stoprocentní loajalitou, chcete-li spíše věrností, ke svým páníčkům, jež je sami zachránili před životem v útulcích, týráním či jim dali prostě druhou šanci. Na tento počin psi nikdy nezapomenou a svým páníčkům jsou napořád oddáni. Většinou až tak, že jsou schopni za ně na oplátku položit život. Možná si říkáte, že takový pes je každý. A já si zde dovolím, stejně jako autorka Laura Greaves, nesouhlasit. Miluji svého psa nadevše, ale když vidím, jak je schopný například utéci před šustícím křovím nebo jaké štěkající scény se u nás odehrávají během vysávání, nejsem si jistá, že by v danou chvíli nevzal nohy na ramena. To ale neznamená, že bych ho milovala méně.

Autorčin styl psaní je jednoduchý a čtenáři blízký. Během čtení nebudete mít pocit, že by autorka snědla encyklopedii a chrlila na vás přehršel informací týkajících se dané psí rasy či čehokoliv dalšího a přesto v každém příběhu najdete nějakou tu zajímavost, jež se k němu váže. Nejprve nám Laura Greaves ve zkratce popíše psího záchranáře (hrdinu) a představí nám jeho dosavadní psí (ne)život. Pozvolným krokem se přesouvá k onomu osudnému dni, kdy mohlo dojít k neštěstí. Přestože nás kniha láká na příběhy se šťastným koncem, citlivým duším jako jsem já určitě ukápne nejedna slza.

Stafordí slečna Leala

Jako například mně u příběhu stafordí slečny Lealy. Sama mám doma tuto rasu, černého překrásného Bilba, a tak dobře vím, jaká je jejich povaha. Jak autorka sama v úvodu příběhu uvádí, stafordi nepatří k dobrým plavcům, přesto se , asi jako u všeho, najdou výjimky. Jejich těžké tělo, hlava a naopak krátké nohy hůře drží hlavu nad vodou, aniž by se jim nosík nedostával pod vodu. Leala byla svými páníčky zachráněna od majitele, který si ji držel pouze pro malá štěňátka.

V novém domově si poměrně rychle navykla být psí chůva pro všechny místní děti a za to ji každý miloval. Přeci jen se ne nadarmo těmto psům říká BABY DOG. Během jedné jarní návštěvy dováděly jako vždy všechny děti a mezi nimi i již dvanáctiletá Leala. Po nějaké době do domu přilétla mokrá a uštěkaná stafrodka. V tu chvíli páníček věděl, že je zle, protože by sama nikdy do vody nevlezla. Spolu vyrazili směrem k přehradě, kde již plaval obličejem dolů dvouletý syn David. Jen díky okamžité resuscitaci přežil.....

Každý z těchto příběhů je jiný a jedinečný a stojí za Vaši pozornost. Možná se Vám podaří mnohem více chápat chování Vašich pejsků, možná máte vlastní zkušenosti s podobnými příběhy či jen Vás zajímá, zdali se třeba v knize nepíše právě o rase pejska, kterého máte doma a tolik milujete.

Knihu určitě doporučuji všem milovníkům pejsků, skutečných a napínavých příběhů se šťastným koncem.

Komentáře (0)