Sestry z Titaniku

recenze

Delia a Nora jsou sestry vyrůstající v Irsku, vyrůstají spolu v jednom době, ale nemohou být rozdílnější.
Nora je matkou opečovávaná, miluje společnost a užívá si pozornosti svého okolí, miluje vzrušení a ráda se líbí. Matka ji vychovala k tomu, aby si našla bohatého manžela.
Delia je „Popelka“, její matka ji nesnáší a ona je raději sama se svými knihami, nebo v tichosti pracuje se svým otcem. Trpí nedostatkem pozornosti a sebevědomí, její matka ji nikdy nezapomene připomenout, že je k ničemu a nic nedokáže....
Život jim změní dopis z Ameriky, který dává možnost změnit svůj osud. Matka samozřejmě dává přednost Noře, i když práci guvernantky by lépe zvládla právě Delia.
Nora se na cestování těší, ale obě mají lístky na loď jménem Titanic... Praktická Nora má všechny své důležité věci u sebe včetně svých milovaných knih. Zato Nora se stará jen sama o sebe...

Kniha se čte rychle, je to příjemná odpočinková kniha. Autorka nás se svým vyprávěním dostane do Irska, New Yorku i Dallasu. Do Texasu, kde se začíná těžit ropa a do malých měst se stěhují lidé s účelem zbohatnou za černém zlatu.
Moc se mi líbilo vyprávění o životě v Irsku a pak změna, když měla Nora možnost dostat se do jídelny 1.třídy. Úplně jsem viděla záběry z filmu Titanik a Leonarda v krásném oblečení...
Dalším vyprávěním se dostaneme do rodiny Aidena a jeho malé dcery Lily, do kterých se (samozřejmě) plachá Delia zamiluje. Sečtělá a tichá dívka se učí žít v novém prostředí na novém místě daleko od irských kopců. Celou dobu žije s výčitkami svědomí, že ztratila Noru s dohledu, ale hlavně, že se za ni vydává...
Aiden se poté s dcerou vydává také do Texasu, do Dallasu, kde právě začíná vzkvétat těžba ropy a do oblasti se hrnou noví lidé, kteří chtějí na černém zlatu zbohatnout...
Je zajímavé číst o rodícím se městě a my máme před očima město, jakým je dnes...
Jednoduchý příběh, kniha se velmi dobře četla a i když má téměř 400 stránek, příběh rychle utíká.
Konec jsem čekala trošku jiný, přišel mi jako šitý horkou jehlou a zrovna Aiden a Delie si nevybrali zrovna vhodnou chvilku, to by normální rodič asi neudělal... Také je mi docela líto, že samotnému Titaniku a jeho ztroskotání a následné snaze o záchranu je věnováno jen velmi málo z poměrně obsáhlé knihy.
Ale jinak opravdu fajn čtení na dlouhé zimní večery.

Komentáře (0)