Řeč květin

recenze

Řeč květů (2012) 3 z 5 / knihovnička007
Řeč květů

Květiny dokážou vyjádřit naše pocity. To si myslí Victoria. Je jí 18, život se s ní nemazlil a květiny jsou to jediné, co ji zůstalo a co ji nikdy nezklamalo. Je zatvrzelá, před lidmi staví zdi, aby se k ní nikdo nedostal a nikomu nevěří.
Rodiče nikdy nepoznala, celé dětství a mládí se stěhovala po pěstounech. V den 18. narozenin ale musí z dětského domova odejít a je jen na ní, co s ní bude dál... dostává se do San Franciska... Victoria zároveň vzpomíná na své dětství a my se dozvídáme víc o tom, co zažila.
Pro mne, jako pro matku to bylo hrozně těžké čtení. Osmileté nebo devíti-desetileté dítě, které nesnáší, když se ho někdo dotkne. Má hlad, nikomu nevěří, bojí se na někoho spolehnout. PROČ?!
Nevím, jak funguje adopce/pěstounská péče/dětské domovy v ČR, ale ten systém v USA je šílený. Co se týče zdravotní péče, školství... žádná registrace nikde, žádné doklady, zdravotní pojištění, řidičák... prostě nic. Victoria neumí prakticky nic, nikdo ji nic nevysvětlí, nenaučí. Co umí? Spát v parku, ukrást si jídlo nebo dojídat zbytky po ostatních lidech. A NIKDY NIKOMU NEVĚŘIT!
Ale také miluje kytky. Umí je krásně uvázat a ví, že květiny umí mluvit svou řečí. Jiřina znamená důstojnost, nevěstin závoj věčnou lásku, pivoňka hněv atd.
Bude láska ke květinám stačit, aby Victoria neskončila jako bezdomovec parku? Dokáže se někdo k Victorii dostat do takové blízkosti, aby rozbil slupku na srdci, kterou se zatvrdila proti bolesti, kterou ji lidé způsobili?

První půlka knihy se mi líbila hodně. Nezvyklé téma, dozvěděla jsem se o květinách spoustu nových věcí. Myšlení Victorie bylo hrozně smutné, ať už v dětství nebo dospělosti. Dítě by mělo být v bezpečí, užívat si dětství, lásku rodičů...
Za půlkou se kniha lehce změnila, Victoria se v tom začala pěkně plácat, občas mi pěkně lezla dost na nervy. Hlavně chováním vůči svému okolí. Ale to bylo dáno tím, že si nikdy nevěřila a neuměla se svým okolím komunikovat.

Určitě doporučuji k přečtení, zajímavá kniha. Jen ten konec mi to trošku kazil... :/

Komentáře (0)

Přidat komentář