Sestry aneb Martin Servaz pěkně od počátků

recenze

Sestry (2019) / HaHa11
Sestry aneb Martin Servaz pěkně od počátků
„Minulost, která se propojí se současným případem, je noční můrou pro všechny policisty“
Přiznávám, že mě Bernard Minier překvapil. Když jsem zhruba před rokem dočetla a zrecenzovala Noc, nepředpokládala jsem (vzhledem k téměř sjednocení románového a reálného času), že se Martin Servaz a spol. k nám čtenářům vrátí tak brzy, a dokonce v tak slušné (po stránce fyzické i literární) formě.
V roce 1993 Martin Servaz u police začíná. Je mu něco málo přes dvacet, má manželku, dítě a dlouhé vlasy. Vyšetřovací metody byly tehdy poněkud jiné – internet je v plenkách, zkoumání DNA také, mobily velikosti a váhy menší aktovky vlastní málokdo. Policajti jsou převážně drsní a zlí, pro ránu nejdou daleko a komu se to nelíbí, nemá šanci s tím nic dělat. Případ, který tehdy Martin společně se služebně staršími kolegy řešil, nápadně připomínal scénu z románu Erika Langa. Spisovatele, jenž uspěl s thrillery plnými krutostí, sadismu a násilí. Obětmi byly dvě sestry, dvacetileté dívky, a protože se prokázala osobní vazba mezi nimi a zmíněným Langem, logicky se spisovatel stává jedním z hlavních podezřelých. Kdo tehdy vraždil a kdo oběti nastylizovat tak, aby policii nasměroval k Langovi, nebylo na sto procent dokázáno. O pětadvacet let později je Martin přivolán k vyšetřování zločinu, ke kterému došlo v domě stejného autora. Oběť má na sobě bílé šaty k prvnímu svatému přijímání – podobné těm, ve kterých byly nalezeny před čtvrt stoletím ony sestry!
Není bezpodmínečně nutné, aby čtenář měl za sebou všechny předchozí tituly ze série s Martinem Servazem, ale vzhledem k četným odkazům a narážkám to každopádně podpoří komfort jeho čtení. Koho z již známých postav znovu střetáváme, na koho tentokrát nedošlo? Jednoznačně pozitivně bych hodnotila vynechání masového vraha Hirtmanna. V předchozí Noci dostal prostoru dost a dost a hranice uvěřitelnosti byla v souvislosti s jeho činy a schopnostmi opakovaně překračována. Kdo ho tedy v roli hlavního Martinova protivníka a „ústředního padoucha“ nahradí? Adeptem číslo jedna je spisovatel Erik Lang. O čtvrt století starší, ale ani o málo sympatičtější. Literárně úspěšný, samolibý, nekonvenční. Najde Martin v jeho knihách nějaké vodítko, vyplatí se obětovat noci a číst příběhy stále stejně drastické? Bývalá Martinova láska Marianne je pouze letmo vzpomenuta, jejich společný syn Gustav se snaží překonat noční můry a najít cestu ke svému biologickému otci. Samira a Vincent, Martinovi toulouští spolupracovníci, hrají opět druhé, spíše až třetí housle. Škoda – oba by si zasloužili rozvinutí nějaké osobní i pracovní linie. V předcházejících dílech autor naznačil, ale zůstalo pouze u toho …. Na scénu jsou uváděny další postavy a čtenář váhá, která z nich bude pro vývoj vyšetřování klíčová. Fanatický spisovatelův fanoušek, Langova milenka (mimochodem v její zubní ordinaci se odehrává dosti neuvěřitelná scéna – že by francouzští dentisté byli takoví altruisté?!), její manžel, prchající lesem před Martinem. A tady je možné připomenout, že oproti dříve zmíněným titulům už Servaz není prezentován jako nezničitelný superman. Tentokrát se musí vyrovnat pouze s podvrknutým kotníkem, dvěma zlomenými žebry a pár škrábanci v obličeji, i když v závěru mu opět (a dle očekávání) jde o život.
V poslední třetině knihy se najednou začnou kupit nelogičnosti – v myšlení, konání i žití zúčastněných. Čtenář je už dostatečně stržen, napětí eskaluje, a tak autorovi mnohé promine. Ale po závěrečném finále se otázky vracejí – opravdu mohlo tehdy v 90. letech dojít k takovému zásadnímu opomenutí, skutečně si nikdo nespojil jisté souvislosti?!
Plusové body bych chtěla udělit za závěrečné stránky knihy. Smutný a nostalgický návrat do doby před několika desítkami let Martinovi i čtenáři umožní jeden kdesi založený dopis. Může se uvolnit, odpočinout si od všech těch krvavých řeží, honiček a pátrání po vrazích (nevinných?) obětí. Zamyslet se a rozloučit se s knihou. A možná zase na čas na Martina S. a jeho doprovod zapomenout. Protože při vší úctě k autorovi a jeho dílu, ani Sestry nepřinesly nic, co by nám v mnoha modifikacích nenabízely desítky dalších titulů.

Komentáře (0)

kniha Sestry recenze