Rozložitý strom neskryje krutosti války

recenze

Raami pochází z královské rodiny a celým jejím světem jsou rodiče a malá sestra, Velký strýc a jeho rodina a babička královna. Ze dne na den musí svůj domov opustit a odjet daleko na venkov, kde musí celá rodina pracovat, aby se udržela při životě.

Není to vůbec jednoduché a osud přichází s jednou krutou ránou za druhou a na Raami je, aby vydržela a byla silná.


Možná se vám bude zdát, že častěji nejdříve studuji obálky knih a pak anotaci a možná máte i pravdu. Protože dobrou knihu nedělá jen obsah, ale i její obálka. A přísahám, že mě obálka zaujala ihned, jak jsem ji uviděla.

A když jsem si přečetla anotaci, věděla jsem, že to bude hodně silný příběh. A taky byl. Abychom mohli pochopit, co se v knize událo, na to nikdo nepotřebuje žádné slovníky. Přesto jsem si vyhledala na internetu informace, které se týkají kambodžské historie v letech 1975 - 1979. Toto období nebylo zrovna jednoduché - k moci se dostali Rudí Khmerové a chtěli nastolit nový pořádek a řád. Vyvraždili téměř třetinu populace Kambodžanů, především inteligenci, zrušilli peníze, školy, knihy, noviny; vyhnali všechny obyvatele z měst a poslali je do venkovských pracovních táborů - stavěli hráze, pěstovali rýži a pomáhali tak Organizaci budovat utopistický agrární stát. Lidé trpěli hladem, nemocemi a umírali nejen přirozenou smrtí, ale i rukou Rudých Khmerů, kteří i malý trest řešili popravou.

A právě v tomto krutém režimu musí žít malá Raami. Ze dne na den jí skončilo šťastné dětství a ona se musí se svou rodinou vystěhovat kdesi na venkov. Naštěstí její rodina drží při sobě, přesto musí žít v utajení - Raamin otec je princ Sisowath a pochází z královské rodiny.

Raamin otec je velký básník, spisovatel a celý Raamin život jí doprovází jeho příběhy, básně, pohádky a kambodžské legendy o bájných hadech naga a draku yiaka. Její otec má vždy po ruce nějaký příběh s poučením a hlubokou myšlenkou.

Na snové cestě jsem jednou
potkal dítě, jež neslo mou duši.

Je to velmi silný příběh - o rodině, smrti, hladu, o ztrátě, o svobodě a naději. Autorčin styl je velmi křehký, poetický. Je to moc krásné, ale až přímo děsivé, když čtete o hrůzách, které se v Kambodži děly. Nejednou se mi stalo, že se mi zastavil na chvíli dech, když jsem se dostala k popisu smrti - autorka vůbec neudělala pauzu a já se musela vrátit o pár řádků zpět, abych pochopila, co vlastně popisuje.

Příběh obsahuje spoustu přirovnání, lyrických popisů a ačkoliv je to nelogické mluvit o válce a smrti poeticky, dává to smysl.

Hlavní vypravěčkou je Raami, dívenka, která se na svět dívá ještě dětskýma očima, dětsky naivní, přesto to však malá dívenka není, jen jejím prostřednictvím se dozvídáme o všech důsledcích nesmyslné revoluce.

Věřím, že knihu by si měl přečíst každý, aby se opravdu každý dozvěděl, co válka způsobuje a jaké šrámy na duši i na těle zanechává.

Komentáře (0)