Recenze: Dívka, již jsi tu zanechal

recenze

Dívka, již jsi tu zanechal (2015) 5 z 5 / Babouš
Dívka, již jsi tu zanechal

Kdo má větší nárok na obraz: dědicové ženy, které byl za první světové války ukraden, nebo žena, které jej před 20 lety koupil její zemřelý manžel?

Obě ženy, Francouzka Sophie, která za první světové války trpí hladem a strádáním po manželovi, i Liv, vdova po úspěšném architektovi v Londýně roku 2006 mají jednu věc společnou: jsou to dívky, které jejich manželé opustili. Nedobrovolně, samozřejmě, ale opustili. Zbyl jim po nich pouze obraz.

Liv je silná žena. Prošla si smrtí manžela a to ji zocelilo. Možná až příliš. Okolí ji považuje za uzavřenou, necitlivou.

„To nejhorší, co se mi mohlo stát, už se mi dávno stalo.“

Kontaktují ji totiž dědicové Francouzky Sophie a požadují ukradený obraz zpátky. Jenže to si Liv líbit nenechá. Je jí jedno, že může přijít o dům i o všechny peníze a rozhodne se bojovat alespoň o portrét. Najednou se ale začne cítit jako Sophie za první světové války – opovrhovaná celou vesnicí. I proti Liv se staví její přátelé, kolegové, sousedé ji přestávají zdravit, protože pro ně je najednou „ta, která se nechce vzdát ukradeného obrazu“.

Dívka, již jsi tu zanechal se čte lehce. Nevíte, jak se to stane, a najednou jste ve třech čtvrtinách. Kromě Liv v knize ještě hrají důležitou roli její kamarádka gotička Mo a samozřejmě Paul. Paul, s nímž se setká během jednoho hrozného večera, Paul, který ji zachrání. Paul, jehož políbí a poprvé od smrti manžela se necítí provinile.

Je hrozně zajímavé, jak se autorce osudy Liv i Sophie podařilo skrze obraz propojit. Navzdory komplikovaným osudům jde vlastně o příjemné čtení s romantickým nádechem a autorka nezapomíná ani na humor – například když se s Paulem setká v gay baru.

Poselství knihy Než jsem tě poznala bylo, že má člověk žít naplno, dokud může. Poslední dopis od tvé lásky zase říká, že pravá láska jen tak nevyhasne. Stříbrná zátoka mě naučila, že člověk se nemá bát uskutečnit své sny. A Dívka, již jsi tu zanechal nese poselství, že život se žije pro lidi, ne pro věci.

Další nádherná kniha od paní Jojo.

Komentáře (1)

Přidat komentář

Lolaniky
01.12.2015

paní to musím číst