Výlet na Ostrov počmáraných blahovičníků

recenze

Poslední výročí (2017) / Babouš

Co byste dělali, kdyby vám tetička vašeho ex odkázala dům?

Přijali byste to, protože k tomu musela mít důvod, nebo byste ho odmítli s tím, že to je minulost, ke které se nechcete vracet? A jak byste se popasovali s reakcemi okolí? Přijmout dar znamená být chamtivá zlatokopka, odmítnutím se proměníte v nevděčného hlupáka…

Devětatřicetiletá Sophie Honeywellová ze Sydney je zaskočená, když jí „tetička Connie“ (ve skutečnosti to byla tetička muže, se kterým chodila před pár lety) ve své závěti odkáže svůj krásný dům na Ostrově počmáraných blahovičníků (abyste si to nemuseli googlit – je to druh eukalyptu).

Někteří členové rodiny se s ní chtějí soudit a závěť zpochybnit, další to Sophii přejí. Sophie každopádně stojí na životní křižovatce a otázka, zda ji někdo bude nenávidět nebo se s ní soudit, jí momentálně přijde nicotná. Rozhodne se proto dům přijmout a odstěhuje se ze Sydney na malebný ostrov, kde před 73 lety došlo k záhadnému zmizení rodičů malé Enigmy Munroové.

Aniž by po tom nějak zvlášť pátrala, dostane se staré záhadě na stopu…

Já vím, zdaleka nejsem typický čtenář knih Liane Moriarty, ale upřímně mě to nijak netrápí. Tahle ženská prostě píše naprosto báječně a já coby amatérský pisálek můžu jenom obdivovat, s jakou lehkostí dokáže načrtnout charaktery postav, jak dokáže svým postavám vdechnout vtip a kouzlo.

V knize Poslední výročí si to navíc autorka vynikajících Sedmilhářek nebo Třech přání zkomplikovala tím, že příběh vypráví z pohledu mnoha různých postav. Přiznávám, že zpočátku jsem v tom měl chaos, ale když se do knihy ponoříte, všechno pochopíte. To ale nic nemění na tom, že nějaký rodokmen by se určitě hodil.

Mezi motivy knihy patří tajemství a následky s ním spojené, dále taky rodičovství, peníze a čekání na „toho pravého/tu pravou“. Chvílemi je to crazy komedie, místy drama a samozřejmě se najde taky prostor na romantiku. Autorka navíc píše hrozně zábavně, plyne stránku za stránkou, jako když si povídáte s přáteli. Přestanete úplně vnímat čas.

Liane Moriarty krásně popisuje prostředí, takže máte pocit, jako byste na Ostrově počmáraných blahovičníků skutečně žili společně se Sophií a ostatními. Kniha na konci vrcholí hned několika překvapivými zvraty, kvůli kterým má člověk hned chuť začít číst znovu, aby se ujistil, že ty náznaky tam byly od začátku.

Oproti jiným autorčiným knihám je v Posledním výročí fakt víc postav, takže pokud víte, že se na čtení neumíte moc soustředit, dávejte si na to pozor, ale pokud vydržíte, kniha si pro vás připraví pár překvápek, které možná předčí i ty v Sedmilhářkách.

Komentáře (5)

Přidat komentář

---