Prokletí.

recenze

Mumie (1999) 5 z 5 / TerezaMondeková
Mumie

Přibližně před třemi tisíci lety žil muž jménem Imhotep. Byl to egyptský velekněz boha Osirise. Po těžkém zhřešení byl stižen tím nejhorším prokletím. Nejhorší kletbou starověku, kletbou tak strašlivou, že před tím nebyla na nikoho uvalena... mumifikován, pohřben zaživa a odsouzen k věčnému zatracení. Byl navždy uzavřen mezi životem a smrtí.

Rick O'Connell je voják cizinecké legie a velký dobrodruh. Náhodou objeví Město mrtvých, které je už léta považované za pouhou legendu. Ale místo očekáváného štěstí v něm najde něco jiného... smrt.

Evelyn Carnahanová je knihovnice, která miluje Egypt a archeologii. Osud ji do cesty připlete Ricka O'Connella. Evelyn je odhodlaná se do Města mrtvých dostat. Je přesvědčená, že se v Hamanaptře nachází starověké poklady a otázky ohledně života a smrti.

Evelyn a Rick sestaví expedici, která se vydá do Města mrtvých. Budou muset překonat nepředstavitelné a životu nebezpečné nástrahy, aby se tam dostali, ale zvládnou to. Sotva se snaží chytiti dech, tak se stane něco, co rozhodně nečekali ani v nejhorším snu. Na zem se vrací pohřbené zlo, prokletá Egyptská mumie. Podaří se jim zastavit prokletou mumii, než bude pozdě?

Dobrodružství Evelyn a Ricka začíná!



Mumie je můj úplně nejoblíbenější film, takže jsem si knihu musela přečíst. Přestože jsem věděla, jací jsou hlavní hrdinové, co bude zrovna následovat, jaký bude konec, tak mě kniha opravdu bavila. Taky jsem se nemohla dočkat, až si přečtu, jak začala láska Ricka a Evelyn a jak to ve skutečnosti bylo s Imhotepem a Anck-Su-Namun a jejich láskou.

Autor píše opravdu poutavě a zajímavě. Ohromovalo mě, jak byly dobře popsané boje, napadení nepřáteli... a hlavně, jak krásně byl popsán Egypt. Jednotlivá místa, krajina, město, poušť. Občas jsem se u knihy i upřímně zasmála. Zároveň v knize nechybělo dobrodružství, napětí, nebezpečí... a láska. Zvlášť se mi líbilo, že se v knize občas objevila staroegyptština.

Moc se mi líbilo, jak to mezi Rickem a Evelyn od začátku jiskřilo, i když se to snažili skrývat. Líbilo se mi, jak se Rick pořád snažil Evelyn chránit, jak ji bránil a Evelyn zase jeho. Smála jsem se, když se vzájemně pošťuchovali a rejpali do sebe. Taky když Rick žárlil na mumii. A na konci jsem byla strašně ráda, když se vzájemně otevřeli. Přišlo mi, že v knize byl Rick více ohleduplnější a přátelštější. Ve filmu byl více ráznější, odměřenější... V knize se mi líbil mnohem víc.

Když jsem četla na samotném začátku příběh o Imhotepovi a Anck-Su-Namun a jejich lásce, tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že Imhotep svou milenku skutečně miloval, ale ona jeho ne. Spíš si myslím, že se jí líbilo, že se do ní zamiloval samotný král, že dokázala svým svůdným úsměvem a tělem mít kteréhokoli muže, že na tom zbohatla. Ale zároveň se jí líbilo, že dokázala mít za milence velekněze, který byl bez pochyby nádherný muž a že pro ni byl schopný udělat cokoliv. Dokonce zabít krále a vzepřít se všem zákonům a přivést svou milou zpátky, i když by za to měl zaplatit svým životem a i duší. Myslím, že se jí líbila ta moc, kterou měla, ale nemyslím si, že ho opravdu milovala.




Druhý díl - Mumie se vrací
Smrt je jen začátek.

Opět nádherně popsaný Egypt, místa, boje... a nechyběla ani láska hlavních hrdinů, kteří přidávali do příběhu takové kouzlo. Jako v prvním díle, tak i v druhém bylo dobrodružství, nebezpečí, napětí, únosy, akce... Ke konci jsem vypotřebovala i pár kapesníčků. Asi i druhý díl knihy se mi líbil více než film. I v téhle knize bylo všechno velice dobře popsané a já na konci příběhu neměla otázky, na které bych neměla odpovědi.

V knize se mi líbila láska, kterou měli Evelyn a Rick. Jak se ke své ženě Rick choval, jak jí dával najevo, jak moc jí miluje a co pro něj znamená. Dával jí najevo, že nikomu nedovolí, aby se jí něco stalo. Když jí unesli, tak se jí hned vydal zachránit. Úžasný manžel a otec. Upřímně jsem ho i Evelyn záviděla. Taky se mi moc líbil život, který Evelyn a Rick vedli. Život plný dobrodružství, nebezpečí, zážitků, cestování... tiše závidím.

Na konci mi bylo líto Imhotepa. Celou dobu si myslel, že ho Anck-Su-Namun skutečně miluje, ale když mu svou lásku měla dokázat, tak utekla. Záleželo jí více na sobě, než na něm. Myslím si, že u ní to nebyla ta "pravá" láska. Ta díky které vám záleží na tom člověku více než na sobě. To co se stalo na konci mě potvrdilo jenom v tom, co jsem si myslela u prvního dílu. Myslím si, že v tu chvíli Imhotep asi pochopil, že ho doopravdy nemiluje, že to není pravá láska a záviděl Rickovi a Evelyn, protože na konci viděl, že oni pravou lásku mají.

Komentáře (0)

Přidat komentář