Příliš mnoho Kateřin

recenze

Příliš mnoho Kateřin (2015) 3 z 5

/ JiPu

Knížka mě zaujala především autorem, který ji napsal, protože je to zkrátka John Green. Co si budeme nalhávat, toto jméno říká něco každému, tudíž ani mě nenechává lhostejnou. Přesto si ale o tomto autorovi nemyslím jen samá pozitiva a do knihy jsem nešla s bezmezným očekáváním fantastického příběhu. A to bylo asi dobře.

Děj je dost jednoduchý a nejde v něm o nic nadpřirozeného, fantastického, vzrušujícího ani tajuplného... Popisuje život ne moc normálního kluka Colina, který je už od narození zázračným dítětem, díky své mimořádné chytrosti. A tak si se svou genialitou žije svůj život, život, ve kterém hrají podivnou roli matematické vzorce, filozofie a Kateřiny...

Když Colin dostává kopačky od své devatenácté Kateřiny, vydává se se svým kamarádem Hassanem na dlouhou cestu bez určitého cíle, aby doma neseděl a neutápěl se v lítosti. Jejich putování končí v malé vesničce, kde se jim podaří najít jakési uplatnění a kde se Colin seznámí se zajímavou dívkou. Ta dívka se jmenuje Lindsey...Všichni tři pak společně tráví svůj volný čas a my se o nich dozvídáme víc a víc.

Celý příběh je o normálním reálném životě, který vypráví trošku nereálný kluk. Colina jsem si i přes jeho ,,divně" geniální mozek oblíbila a příjemně mě provázel celou knihou. Děj je spíše odpočinkový, najdete v něm sice místy nějaké to moudro, nebo odstavec, který vás donutí k zamyšlení, ale není to tak na každé stránce. Já jsem však tuto knihu brala do ruky s tím, že si mě autor získal pouze bestsellerem Hvězdy nám nepřály. Hledání Aljašky ani Papírová města pro mě žádné velké wow nebylo, tudíž jsem toto brala jako obyčejnou knihu od jakéhokoli jiného spisovatele. No a možná díky tomu mě příběh překvapil a potěšil a opravdu se mi líbil.

Přesto jsem měla i nějaké výhrady. Nelíbí se mi, když se v knížce objevuje větší množství přisprostlých narážek a vulgárních výrazů. Ano, je pravda že tato slova jsou užita v rozhovorech dvou puberťáků a tak se dnes zkrátka mluví, ale mně toto vadí. Jakože hodně. Některé nadávky nebo dialogy, které jsem v knize četla bych nejradši úplně vypustila a na příběhu by to nic nezměnilo, tudíž nevidím nějaký větší účel, proč to tam bylo. Autor nás také nešetřil ohledně různých geniálních pochodů hlavního hrdiny Colina a my jsme si sem tam museli vyslechnout, jak vytvořit funkci ohledně dávání kopaček, ovšem se spoustou matematických výrazů a slov, ze kterých mi šla chvílemi hlava kolem.

Jak už jsem ale řekla, knížka pro mě nebyla žádným zklamáním a já jí hodnotím kladně. Místy jsem se hezky pobavila, trošku si zapřemýšlela a celou dobu jsem byla zvědavá, jak se Colin vymotá ze svého okouzlení Kateřinami, které mu tolikrát vstoupily do života.

Celému příběhu bych dala lepší tři hvězdičky, ale hryzalo by mě svědomí, že jsem ho nedocenila tak, jak by si ode mě zasloužil a proto mu dám horší čtyři. :)