Příběh o odvaze a odhodlání

recenze

Ester (2024) 5 z 5 / cornetka
Ester

“Někdy lidé soudí věci podle toho, co vidí, skutečná a pravdivá podstata se může skrývat jinde.

Kniha začíná vyprávěním Anny, která po převratu prvně navštěvuje tehdejší Československo. Osloví ji údajný novinář, zda by mohla vyprávět příběh o svém návratu. Anna začne ale vyprávět příběh Lídy a vzpomínat na doby dávno minulé.

Posuneme se v čase zpět do období druhé světové války. Lída musí opustit Prahu a nezbývá jí nic jiného, než jet ke své tetě Marii do malé vesnice Horky. Netrvá dlouho a vrací zpět do Prahy, kde na ni čeká nelehký úkol - zachránit Ester, dceru její židovské kamarádky, která je povolaná k transportu.

Lída a malé děvčátko se tedy vrací zpět k Marii. Zažívají tam těžké časy - jídla je pomálu, za to strachu o svůj život víc než dost. Ač je to těžká doba pro všechny, dokáží si sousedé navzájem pomoct a držet při sobě. Lída si rychle zvykla na život na vsi a mezi místní dobře zapadla, stejně tak malá holčička. Několikrát se ocitli blízko smrti a o to víc si Lída uvědomovala, jak lehce může přijít o život svůj, ale i tetin nebo malé Ester.

Obvykle mě baví příběhy z období války a ne jinak je tomu i v tomto případě - stejně tak, když se propojují dvě časová období jako v tomto případě. Kniha je neskutečně čtivá od začátku až do konce. Je plná emocí, strachu, nelehlých situací, ale i odvahy a odhodlání. Autorce se vše podařilo popsat tak věrohodně a reálně, že není o čem pochybovat. Při čtení je krásně vidět, jaký měli lidé za války život, jak hrozná doba pro Čechy to byla a jak je nenávist vůči Němcům spojovala.

Na pozadí příběhu prožíváme s místními lidmi všechna roční období a tím si i přiblížíme různé práce na venkově a na statku. Svým způsobem se měli o něco líp než lidé ve městě - přeci jen jim zůstali nějaké výpěstky a měli co jíst. Na konci války ale atmosféra ve vsi houstne a přátelské vztahy se začínají trhat.

Je to opravdu silný příběh. Mnohdy to bylo těžké čtení, při kterém mi šel mráz po zádech. O to víc bychom měli vzít v potaz, že takhle to opravdu bylo a že teď si vlastně nemáme na co stěžovat.

Za mě tedy určitě doporučuji si knihu přečíst.

Komentáře (0)

Přidat komentář