Čtyři lidé a jejich životní příběhy

recenze

Čtvrtá úroveň (2015) 5 z 5 / cornetka
Čtvrtá úroveň

“Pravda není jednobarevná, ani černobílá. Je taková, jako jsme my.

Ocitáme se s Klárou v psychiatrické léčebně, kde za téměř rok nepromluvila ani slovo. Každý měsíc jí přijde balík, kde najde puzzle, které poctivě skládá. Jednou ji ale přijde i uprostřed měsíce. Pustí se do něj a na konci zjistí, že chybí poslední dílek. Tato situace ji tak rozhodí a zacloumá s ní, že se jí vybaví, co se opravdu stalo. Zničehonic začne opět mluvit a vypráví Alexovi, zdravotnímu bratrovi, svůj příběh.

Klára má manžela Borise - úspěšného advokáta, který je sobecký, egocentrický, panovačný, zkrátka všechno a všechny řídí a nesnese, když mu někdo odporuje nebo odmlouvá.

Pak je tu Daniel, kterému se Klára líbí. Má partnerku Silvii, majitelku a trenérku fitnes centra. Sám by chtěl dítě, ale Silvie o tom nechce ani slyšet. Kláru osloví, začnou se scházet a sbližovat se. Klára zároveň tuší, že Boris má milenku - hádejte koho.

Chování a jednání těchto čtyř lidí se navzájem prolíná a ovlivňuje a my tak můžeme sledovat jejich myšlenkové pochody.

V knize sledujeme v krátkých částech vyprávění z pohledu těchto čtyř osob. Děj má spád, je zajímavě propletený a od začátku je napínavý. Postavy jsou skvěle charakterizované - především Boris mě svým chováním štval a později se k němu přidal i Daniel se Silvií. Autorka umí krátké kapitoly ukončit tak zajímavě a napínavě, že čekáte s napětím, co bude dál.

Tato kniha je mým prvním seznámením s autorkou a hned říkám wau! Jsem mile překvapena její tvorbou.

Příběh je plný emocí, bezmoci, strachu a nejistoty. Někteří občas neví, co chtějí a chvílemi se ve svých životech tak nějak plácají. Všichni ale mají běžné starosti jako kdokoliv z nás. A ten závěr - ten mě teda dostal! Pokud vás baví mezilidské vztahy, bude se vám tato kniha líbit. Sice to není novinka, ale na čtivosti jí to neubírá.

Komentáře (0)

Přidat komentář