Tři lidé a jen jedna kapela

recenze

REG DOLLS: DEJCHEJ NEBO SE UDUS - L. Limberk označit

“..., že všichni jsme nějakporouchaný. Na někom to třeba není hned vidět, ale ujišťuju tě, že zmetkový jsme komplet všichni."

Autorka nám vypráví životní příběh tří lidí, na první pohled naprosto rozdílných. Děj začíná v roce 76. Seznamujeme se s českou školačkou Leou (tehdy 13letou), britským rockerem Dominicem a kanadskou fotografkou Florence. Ani jeden to nemá v životě jednoduché. Na první pohled je spojuje kapela Reg Dolls, jejíž členem je zmiňovaný Dominic. Pro Leu je to naprosto skvělá kapela, kterou poslouchá i o několik let později. Pro Dominica práce a jeho život a pro Florence tajemný kluk, kterého potkala na letišti, aniž by věděla, kdo to je. A jak postupně zjišťujeme, nejedná se jen o toto pojítko, je tu ještě něco jiného, něco mnohem silnějšího. Jednotlivé osudy hlavních postav tak do sebe postupně začnou zapadat a propojovat se.

Kniha je psaná hovorovou češtinou a v krátkých částech - v tomto případě mi to maximálně sedlo. Střídá se vyprávění uváděných postav, ve kterém sledujeme, kam se ubírá jejich život, jejich starosti, tajemství, ale i naděje v lepší zítřky. Během čtení se zasmějeme, ale i politujeme hlavní postavy. Pořád ale čteme o reálných životech a situacích, které zažil nejeden z nás. Ale i přes nepřízeň osudu život jde dál. Postavy jsou dobře vykreslené a brzy pochopíte, jaký mají život a v jakém žijí prostředí.

Musím taky prásknout, že autorku určitě někteří budou znát ze stránek ČSFD, kde jako kleopatra hodnotí filmy a dost se jí to daří. A taky krásně maluje. A je to její knižní prvotina, která fakt stojí za přečtení.

Jedinou malou připomínku mám k obálce knihy - zdá se mi trochu moc tmavá a zanikají tam tak kresby, které jsou dílem autorky.

A ještě mi občas dělalo problém zorientovat se při posunu v čase. Ale není to nic zásadního, rychle jsem pochopila, kde zrovna jsme.

Komentáře (0)