Přečteno: Dívka, had, trn

recenze

Dívka, had, trn (2021) / knihomolka239
Přečteno: Dívka, had, trn
Sorája je prokletá – v krvi má jed a dokonce její dotek je nebezpečný. Proto nosí rukavice na rukou a ostatních se straní co to jen jde. To platí i pro její rodinu, od které také žije daleko. V podzemí se ale skrývá jakýsi démon, který by mohl znát způsob, jak Sorájinu kletbu zlomit. A jak je vám asi jasné, Sorája se za ním vydává a snaží se zjistit, co se s jejím prokletím dá dělat.

Námět zní dobře, ale na knize jsem vlastně nenašla nic moc originálního. Používá motivy z několika různých pohádek, mýtů a legend. K tomu autorka nepřidává vůbec nic nového. Zkrátka používá vzorce známé z mnoha dalších knih a ničím vás tak nepřekvapí.

Příběh za mě byl zbytečně jednoduchý. Autorka sice měla snahu ho udělat něčím zajímavý a přidat pár zvratů, ty ale byly dost předvídatelné, stejně jako jejich řešení. Zápletka byla dopředu dost jasná a nenašla jsem v příběhu moc věcí, které by mě nějak zvlášť zaujaly. Děj sice rychle utíká, to ale ještě neznamená, že příběh bude dobrý.

Dalším problémem jsou postavy. O Soráje jsem se toho dozvěděla asi nejvíc, stejně to ale nebylo moc. Jako čtenář bych ji chtěla víc poznat, vědět něco víc o tom, jak co prožívala a opravdu bych ocenila, kdyby alespoň hlavní postava byla popsaná trochu víc do hloubky. O často nelogickém chování (a to nejen Soráji) snad ani nemluvím.

Dívka, had, trn má nádhernou obálku a poměrně vysoké hodnocení (skoro čtyři hvězdičky na Goodreads), za mě je to ale poměrně velké zklamání.

Komentáře (0)

kniha Dívka, had, trn recenze