Poslední zastávka Peklo

recenze

"Rázným krokem vyrazil k místu, kde měla podle dědy ležet mrtvá dívka. Doufal, že to není pravda, že se jedná o omyl. za tu dobu, co začal ve městě sloužit, se s mrtvým ještě nesetkal, vyšetřoval pouze drobné krádeže nebo výtržnosti na diskotékách. Děděk si vypil a určitě se mu něco zdálo."

Je červen a třetí hodina ranní. A jako každý den v tento čas chodí Václav Jelen do zámeckého parku odemknout hlavní a vedlejší bránu. Ale tentokrát nebyl jeho den. Po "menší" nehodě narazil na mladou dívku, která měla v hrudi zabodnutý nůž. Vyšetřování se ujímá kriminalista Petr Beránek a Šárka Jermanová, které čeká opravdu nelehký úkol. Na místě činu naleznou pouze vzkaz. Ale co znamená? Na co tím vrah upozorňuje? A kdo všechno musí zemřít, než policie vraha dopadne?

Musím říci, že jsem si oblíbila snad všechny postavy. Nejen Šárku a jejího přítele Ctirada Karafiáta. Každá měla to svoje, a to mi bylo velmi sympatické.
Vzhledem k tomu, že manžel je u policie, tak nějakého toho policistu znám. A čtení této knihy jsem si zpestřila tím, že k některým postavám jsem si přiřadila konkrétní obličeje. Úplně je v tomto příběhu vidím :-)

"Když oběť dostihl a chytil ji za ramena, žena se s výkřikem otočila. Mládenec zjistil, že zepředu vypadá podstatně starší, než si myslel, neboť v napasovaných džínsech působila zezadu minimálně o dvacet let mladší. Zbaběle prchl, ale ještě než zmizel, pokusil se jí z rukou vyrvat kabelku, jenomže tu si důchodkyně ubránila, a jak později řekla, radši by vydržela znásilnění, než aby přišla o důchod."

Kapitoly zde nejsou klasicky číslovány, ale pouze odděleny třemi hvězdičkami. Celý příběh se odehrává v rozmezí tří měsíců. A to od června do srpna.

Čtení jsem si opravdu užívala. Autor se nezaobíral pouze vyšetřováním vraždy, ale poodkryl nám také něco ze života Šárky, Ctirada, jejich rodin a přátel. Vtipnými příhodami se zde opravdu nešetřilo a já musím říci, že jsem se skvěle bavila. Styl psaní autora mi vyloženě sedl.

"Sestra vykoukla a vyzvala mě, ať vstoupím. Doktor seděl za stolem, cigárko v ruce a v druhé hrnek s kafem. Á, mistr Klaus, přivítal mě. Tak copak se vám přihodilo, povídal, i když musel vidět můj zakrvácenej ksicht. Povídám mu, že jsem se kopl krumpáčem, a von i sestra se začali chechtat stejně jako ty."

I když jsem vraha tipovala správně, tak o překvapení zde nouze není a závěr autor opravdu vymyslel skvěle. Všechno bylo velmi věrohodné a já jsem opět spokojena.

Knihu doporučím každému, kdo má rád české detektivky a nepohrdne humorem, kterým Luděk Kubát opravdu nešetří. Bylo to pro mne oddechové čtení, u kterého jsem nemusela moc přemýšlet a nechala se jen unášet řádky.

"Po cestě domů zavolala Šárka Beránka. Nadmul jsem se pýchou, když mu sdělila, co mě napadlo, odposlech měla dost hlasitý, takže jsem zaslechl jeho bručivý hlas, že mi tedy děkuje, ale abych se z toho neposral."

Co dodat? Je to již druhá Původní česká detektivka, kterou jsem četla a určitě ne poslední. Tyto útlé zelené knížečky jsem si oblíbila.

Já tímto děkuji nakladatelství MOBA za zaslání recenzního výtisku.

Díky za přečtení,
mějte se krásně
Pary

Komentáře (0)