Poslední nádech

recenze

"Strašně rád bych s tebou procházel tajemnými krásami Cradle Mountain, kde stromy obrůstá mech, nebo ti ukázal vombaty, kteří se toulají po pěšinách kolem Wineglass Bay."

Eva a Jackson. Velká láska, nebo velká lež? Devětadvacetiletá Eva, pracující jako porodní asistentka, Jacksona milovala, proto jí smrt manžela velmi zasáhne. Zlomí srdce. Potřebuje si vše srovnat v hlavě, v práci to nezvládá, nedokáže se dívat na šťastné páry a zrození nového života, když ona sama už to s Jacksonem nezažije. A proto se vydává do Tasmánie, aby se poprvé setkala s rodinou svého zesnulého manžela. Ale nic není takové, jak si to Eva představovala. Proč jí Jackson lhal? A kolik tajemství skrýval?

"To je krása," řekla Callie, když pozorovala krajinu z vody. Přesedla si dopředu a posunula si sluneční brýle nahoru na hlavu. Pluli pod vysokými dolomitovými útesy pokrytým zeleným lesem a kolem odlehlých malých zátočin přístupných pouze z člunu."

S postavami si autorka opravdu pohrála. Nejlepší kamarádka Callie, nebyla dokonalá, ale stála za Evou a snažila se jí podržet. Hlavní hrdinka Eva, smutek z ní sálal, zmatek z toho všeho, snažila se zůstat silná, ale ne vždy se jí to povedlo (což je samozřejmě pochopitelné). Jacksonův otec Dirk, ztratil ženu, kterou miloval a stal se z něj alkoholik. Pak je tu Saul, mého srdce šampion, Jacksonův mladší bratr. To jak pečoval o Evu a snažil se jí pomoci. A ještě tu máme samotného Jacksona. I on dostal svůj prostor. Velmi se mi líbilo, že mu autorka dala v knize slovo a on mohl postupně vypovědět i svou verzi příběhu.

"Když Eva čekala, až se Saul vynoří, uvědomila si, že těch pár sekund pod vodou na nic nemyslela a netrápila se. Byla ve zvláštním stavu, kdy naplno vnímala své okolí, a pochopila, že to je přesně to, co měla podle Saula zažít."

Není to klasický romantický příběh. Je to příběh o zradě, pravdě a zlomeném srdci. Prostě a jednoduše - je to příběh, který mě dostal, a já jsem ráda, že jsem si ho přečetla. Lucy Clarkeová mě vtáhla do děje tak, že jsem vše prožívala s Evou. Byla jsem tam s ní, cítila její smutek. Ale nejen to, měla jsem pocit, že jsem se ocitla v Tasmánii, plavu, lovím a pozoruji ryby. Autorka skvěle vykreslila moře, podmořský svět a celé okolí Tasmánie.

Čtení jsem si opravdu užívala. I když byl děj tak trochu předvídatelný, tak autorka píše tak čtivě, že mi to vůbec nevadilo. Každá kapitola končila tak, že jsem potřebovala číst dál a dál a nechtěla přestat.

"Mohli bychom promarnit celý život tím, že si budeme přát, aby to bývalo bylo jinak. Máme, co máme. A já za to hodlám být vděčný."

Knihu doporučím každému, kdo si chce přečíst nějakou tu oddechovku a zároveň příběh plný tajemství. Je to kniha, kterou jsem nerada odkládala. Potřebovala jsem se co nejrychleji dostat na konec a zjistit, jestli to dopadne, tak jak si myslím a současně i přeji.

Za nenápadnou obálkou se skrývá úžasný příběh, který rozhodně stojí za přečtení. Ponořte se do příběhu tak jako já.

Já tímto děkuji nakladatelství Cosmopolis za zaslání recenzního výtisku.

Komentáře (0)