Posel

recenze

Posel (2012) / Safienka (296 views)
Posel
Celým jménem jsem Ed Kennedy. Je mi devatenáct. Jsem nezletilej taxikář. Typickej zástupce celý spousty mladejch kluků, jaký jsou k vidění v týhle předměstský díře - žádný velký vyhlídky ani možnosti. Kromě toho čtu víc knížek, než je zdrávo, a jednoznačně nezvládám sex a daně. Těší mě.

Markus Zusak, mladý australský autor, který se začlenil do světa literatury pomocí prvotiny nazvané Posel (2002,2012).
Dílo bylo právem ohodnoceno několika cenami (The Children´s Book Council of Australia 2003 a Německou cenu za literaturu pro mládež 2007).
Příběh na první pohled zcela obyčejného devatenáctiletého taxikáře, který si žije svůj skromný život – pracuje, hraje karty se svými třemi kamarády a zbožňuje svého smradlavého psa. Jednoho dne se ale stane něco nečekaného, Ed Kennedy – hlavní hrdina příběhu, dostane do schránky popsanou hrací kartu v podobě poselství. A do té doby stereotypní život nabírá nenadálý spád.
Po přečtení anotace mi Posel připomínal Sofiin svět od Josteina Gaardera. Jednalo se ale opravdu jen o první dojem. Téma určitého předání karty s informacemi je stejný, ale následný děj je úplně jiný. U Sofiina světa se jedná o předání informací týkající se historie filozofie u Posla se jedná o aktuální řešení situací, pomáhání ostatním a možnosti vytvořit štěstí alespoň u pár jedinců. Tak málo stačí a udělá to tak hodně. Kousek postrčit, něco pěkného říct, něco věnovat či být pouze na správném místě ve správnou dobu a vše je jinak. Člověk má pořád o čem přemýšlet.
Obsahem mě kniha zaujala, od první stránky pohltila, pustila až na poslední stránce a nutila mě pořád číst a číst a hlavně neodkládat. Takhle dobře a vtipně napsané dílo jsem dlouho nečetla. Těším se na Zlodějku knih.
Zkusila jsem si představit sebe, co bych dělala, kdybych ve schránce našla hrací kartu s určitým poselstvím. Byla bych určitě zvědavá a plna očekávání, co to dalšího přinese. Proč mi jí někdo dodal a co mi tím chce říct. Tzn. stejně jako Ed bych začala luštit šifru, snažila se najít souvislosti a stoprocentně by mi zvědavost nedala a šla bych do toho. Akorát s tím rozdílem, že bych nevěděla jak to skončí – u života Eda Kennedyho to aspoň z části vím a jsem tomu ráda. Konec bych maličko změnila, ale celkový pocit z knihy je naprosto luxusní:-)

Komentáře (0)

kniha Posel recenze