Slam poetry

recenze

Tato Texasanka má prostě něco do sebe. Nevím, jak to dělá, ale její knihy hltám od začátku do konce. Stejně jako příběh Sky a Holdera si i Lake a Willa zamilujete. Život jedna báseň je kniha o touze, popírání, naději a poezii.
Líbí se mi snad všechno. Od obálky, přes zapojení citátů z textů skupiny The Avett Brothers až po pro mě novou podobu vnímání poezie. Příběh začíná smrtí otce rodiny, která se následně stěhuje z Texasu do Michiganu. Osmnáctiletá Lake, devítiletý Kel a zdravotní sestra Julie.
Bála jsem se, že bude smrti věnována větší část, ale autorka překvapila. Proplula tímto tématem s nadhledem a ihned nás vtáhla do svižného děje. Rodina se seznamuje s pohledným sousedem Willem a jeho mladším bratrem Coulderem. Oba jsou sirotci, kteří se musí spolehnout jen sami na sebe. Jsou si tedy navzájem oporou ve svízelných situacích.
Jak už se dá očekávat, tak si Lake padne do oka s Willem. Přitahuje je to k sobě až děsivě. Bylo by tak jednoduché se tomu všemu poddat, kdyby po několika dnech nezjistili, že jim osud do života připletl jednu velkou překážku. Škola je tím zrádcem, který je potopí a která jim hází klacky pod nohy. On učitel, ona žákyně. Zajímavé téma, které mě zaujalo.
Od tohoto okamžiku proplouváme citovou bouří mladých hrdinů. Jednou jsou nahoře, podruhé dole. Naštěstí se mají o koho opřít. Což je v případě Lake nová přítelkyně Eddie. Sympatická dívka, která se musí svým životem taktéž probojovávat.
Ale jak už jsem psala výše, tak jsou do děje zakomponovány nejenom úryvky z textů skupiny The Avett Brothers, které jsou velice trefné, ale zároveň i tzv. Slam poetry. Svobodomyslná poezie, která se přednáší v zápalu a před všemi v klubu D9vět.
Jsem ráda, že autorka uzavírá své příběhy s nadějí a optimismem. Ikdyž poslední strana mě dostala. Určitě toto nebylo poslední dílo od Colleen Hoover. Těším se na další a doufám, že výjdou co nejdříve.
Určitě doporučuji.

Komentáře (0)