Politicky korektní literatura nemůže být nikdy dobrá...

recenze

Vyhnání Gerty Schnirch (2009) / JanH (1199 views)
Politicky korektní literatura nemůže být nikdy dobrá...
Je to smutné zjištění, ale za jeden z nejcharakterističtějších rysů současné české literatury považuji to, že se – ať už přímo či nepřímo – většina tvůrců snaží psát tak, jak se domnívají, že se to od nich očekává ze strany těch, kdo formují literární prostředí, rozhodují o knižních cenách a mají finanční a jiné prostředky, jak své oblíbence dostat na výsluní mediálního zájmu. Pokud si někdo myslel, že fenomén angažovaných, prorežimních umělců je věcí minulosti, že ve svobodné a otevřené společnosti k podobným excesům již nebude docházet, resp. že v oblasti literatury bude hlavním hodnotícím kritériem jen a pouze kvalita, ten se velice mýlil. Tendence psát na společensko-politickou objednávku jsou mezi dnešními autory patrné úplně stejně jako za dob socialismu.
Témata se změnila, ovšem podbízivost, úslužnost a ochota dát svůj talent do služeb mainstreamu a establishmentu zůstaly. Budovatelská, protiimperialistická, socialisticky-realistická klišé odvál čas, na jejich místo však okamžitě nastoupila jiná. Na pořad dne se zničehonic dostaly nové, prý nesmírně závažné společenské problémy, o kterých je nutno psát – údajný rasismus naší společnosti, nerovnost pohlaví, rómská otázka, boj za práva homosexuálů atd. A našlo se dost „inženýrů lidských duší“, neváhajících na tuto hru přistoupit a skákat tak, jak píská literární vrchnost, úzce spojená s tou politickou. – Po tomto teoretickém úvodu se nyní pokusím o konkretizaci právě řečeného, přičemž jako příkladem si posloužím knihou Kateřiny Tučkové s názvem Vyhnání Gerty Schnirch.
Problematika tzv. poválečného vyhnání německého obyvatelstva, resp. jednostranné a politicky korektní informování o ní, je téma, patřící v současnosti k těm, která jsou literárními bossy nejžádanější a nejvíce honorovaná. Jinak řečeno – ten, kdo se tady osvědčí a napíše tu nejvíce sebemrskačskou knihu o „vině Čechů“ a „ubohých německých ženách, které i s dětmi musely...“, má vyhráno. Tedy ve smyslu zajištěné popularity doma i v cizině, sklízení literárních ocenění atd.
O vyhnání Němců z poválečného Brna, o kterém román Kateřiny Tučkové pojednává, se na sudetské straně často hovoří jako o tzv. Pochodu smrti, přičemž počty obětí jsou mnohdy až absurdně zveličovány. Historická pravda je taková, že jej zorganizovali a provedli dělníci z brněnské Zbrojovky, kteří se tímto pseudorevolučním činem snažili zakrýt fakt, že po celou okupaci vyráběli pro Němce špičkové zbraně. Šlo tedy o akt pomsty ze strany úzké skupiny lidí, s níž neměli obyvatelé Brna ve své naprosté většině nic společného. Tuto základní skutečnost ovšem autorka nijak nezohlednila, ačkoli svůj román představuje čtenářům jako založený na historických faktech.
I z jiných indicií je zřejmé, že při psaní knihy bylo u Tučkové přání otcem myšlenky. O tendenci převyprávět historii podle dnešních klišé svědčí např. to, že vycházela z dopisů a svědectví Němců, o jejichž objektivitě lze odůvodněně pochybovat. Některá vyjádření Tučkové pak působí až komicky – cituji z rozhovoru na jejích webových stránkách:
„Mnohem zásadnější pro mě bylo zjištění, že němečtí obyvatelé žili v mém nejbližším okolí v Brně, v ulicích jako je Bratislavská, Stará, Francouzská nebo Spolková. A že jejich vysídlení je důvodem, jak tyto ulice vypadají dnes. Po jejich odsunu se do nich totiž nastěhovali lidé, kteří k místu ani k domovu v něm neměli žádný vztah, brzy odešli do nově vystavěných panelových domů na sídlištích, které je nalákaly na ústřední topení, a do starých bytů v klasicistních domech byli umístěni Romové, kteří tu kouzelnou čtvrť ovládají dodnes. Neprotestuji, i díky nim má ten kus Brna nezaměnitelný genius loci. Ale jak by to místo vypadalo, kdyby tam mohli zůstat lidé, kteří v těch domech žili po generace?“
Co k tomu říci? Domy ve zmíněných ulicích v samém středu Brna patřily za války k těm nejluxusnějším a byly obývány německou smetánkou – rodinami gestapáků, nacistických stranických funkcionářů a příslušníků SS. Nezmíněno zůstává i to, že brněnské gestapo bylo v Protektorátu pověstné svou brutalitou, s níž potlačovalo sebemenší projevy odporu. Hrad Špilberk sloužil jako obávané vězení, Kounicovy koleje pak byly brněnskou obdobou Pečkárny, včetně mučíren a nekonečných poprav.
Je škoda, že se Kateřina Tučková s těmito skutečnostmi neseznámila důkladněji, stejně tak jako s protičeskými provokacemi německých obyvatel Brna a okolí v čase před 15. březnem 1939, resp. s jejich aktivní účastí na zatýkání a transportu Židů z brněnského nádraží do Osvětimi. Literatury, věnující se této odvrácené straně „hodných brněnských Němců“, není málo. Co třeba Zítra bude líp od Zdeny Kaprálové? Autorce, která vystudovala gymnázium na brněnské třídě Kapitána Jaroše, bych chtěl rovněž připomenout, že právě na této ulici se nacházel sběrný tábor pro brněnské Židy...
Kateřina Tučková rozhodně není špatná spisovatelka, naopak – v našich poměrech jí určitě patří místo mezi těmi nejlepšími. A ve Vyhnání Gerty Schnirch – čistě formálně posuzováno – své literární kvality na řadě míst přesvědčivě demonstruje. Základní směřování knihy, jímž je mystifikace a překroucení historie, ji však apriori devalvuje a fakticky řadí mezi pokleslou, protože až příliš okatě angažovanou literaturu. Má toto Kateřina Tučková zapotřebí?

Komentáře (33)

kniha Vyhnání Gerty Schnirch recenze

binysek
20.05.2016

S odsunem Němců souhlasím.Němce z českého pohraničí nelituju, to oni pomáhali ze všech sil válku a vše, co se v ní dělo, rozdmychat, násilí a zvěrstva, je jejich vina i to, co se po válce stalo jim, To by se fakt nestyděli, zůstat ve vsích a městech, kam se nevrátily německé oběti? A podívat se do očí sousedům, které o pár let dříve samo vyháněli?

Nechápu tvrzení autora recenze, že dělníci vykázali Němce z Brna, aby se rehabilitovali. Dělníci chodili do práce, mnozí i ve Zbrojovce byli nasazení na práce - co podle autora měli dělat?: měli se nechat postřílet na dvoře továrny:? a pekaři náhodou vinu nenesli? švadleny? holiči?úředníci?

Němci by,i odsunuti a patrně si na nich lidé i zchladili žáhu . nechválím to, ale nelituju je, měli by to vyčítat jen sami sobě,. Četla jsem dokonce, že i říšští Němci tu a tam pomohli vojenskému zběhovi, uprchlíkovi z nucených prací nebo dokonce z koncentráků, zejména na konci války sudetští Němci nikdy (podrobný výklad jejich chování je v některém z článků Václava Vlka staršího na Neviditeném psu).

Narodila jsem se v pohraničí, ne jihomoravském, ale severočeském. Moje matka učila v pohraniční škole, chodily tam rozličné děti, dítě židovky, která počala s německým vojákem . hlídačem v lágru. syn Ilji Pravdy, což bylo přijaté jméno Josefa Šoupala, atentátníka na Aloise Rašína (mimochodem, zabýval se prý kaligrafií a velmi krásně synovi popisoval obaly sešitů), děti ženy, která se, aniž by o tom věděla, po válce provdala za nacistického válečného zločince, který se zde pod falešným jménem ukrýval, měla s ním děti, on pak byl dopaden a popraven...v naší cukrárně prodávala prý Věra Ferbasová..nikdo tehdy odsun nezpochybňoval nikdo nevyšel s názorem, že je to špatně, Kdo seje vítr, sklidí bouři, to si měli Němci uvědomit dříve. Navíc, antifašisté, smíšené rodiny, a ti, za něž se jejich čeští spoluobčané zaručovali, odsouvání nebyli, ale fakt je, že někteří šli za rodinami do Německa dobrovolně.
Všechny ty pláče jsou jen tím, před čím varoval už prezident Beneš, jen ty příslovečné dva prstíčky
Dalšími prstíčky - nebo snad celou rukou jsou ty paměti vojáků wehrmachtu nebo i SS, z nich ta ušlechtilost jen kape, a když už sloužili na východní frontě, ta zima, to utrpení od východních hord, kdo by je nepolitoval.

Já sama bych jistě podala jídlo německému děcku nebo ženě v té době - ale já sama s nimi nemám osobní účty a musela bych ten chleba mít. Ne všichni ho po válce měli.

Podle mne je špatně soudit dnes z naší napapané současnosti, činy lidí, kteří za války trpěli, měli i své mrtvé, a vzkypěl v nich vztek, nechválím je za to, ale musím říci, že se jim nedivím. . Od sudetských Němců, kteří čsl občanství ztratili ne při odsunu, ale když se přihlásili k říši, jejímu občanství, jsem neslyšela sebekritiku, jo, pardon prý existuje nějaká organizace odsunutých, kteří považují odsud za bolestivý leč oprávněný postup čsl, orgánů...ale je-li to pravda. nevím.

Ranuncul
05.05.2016

Takže i já se přidám
za 1.odkaz o pochodu do Pohořelic,ale hlavně o tom,jak to prý bylo ve Zbrojovce:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Brn%C4%9Bnsk%C3%BD_pochod_smrti

Jak už tady někdo píše,tak i já,když jsem knihu četla,jsem nikde nenarazila na to,že by
Tučková prostřednictvím Gerty Němce obhajovala.
Jen tuto část brněnských/jihomoravských/ dějin popsala z opačné strany
Ze strany,která zatím nebyla tak běžná.
Hlavně,že k loňskému kulatému výročí konce války vyšlo opět mnoho knih o koncentračních
táborech.To je totiž téma,které je trhákem pořád,pořád po něm bude poptávka pořád dostává nějaké ocenění.
Málokdo totiž dobrovolně napíše něco z té opačné strany,protože pak na něj hodně lidí kouká skrz prsty.

Mj.spousta Němců byla odsunutá jen proto,že měli uvedené v dokladech německé občanství,
někteří 350 let bydleli např. blízko Znojma,přišli sem po třicetileté válce a nikoho z české strany po 2.světové nezajímalo,že s Hitlerem nesouhlasili.Dům,který si postavili/nikomu násilně nesebrali/jim zabavili a zavřeli do tábora.

A o této straně je taky potřeba psát.

gladya
05.05.2016

Souhlasím s Lectorem. Nejen recenzent, ale i autorka recenzované knížky má právo na názor. U beletrie přece nemusí být na škodu autorův subjektivní pohled. O problematice odsunu se dá diskutovat a zrovna takové knížky mohou v té debatě sehrát roli. Jak jsem psala v komentáři ke knížce, je pravda, že nebýt Mnichova a okupace, nebylo by odsunu. Jenže znamená to, že máme zavírat oči před tím, že se při odsunu děly i věci, které nejsou účastníkům zrovna ke cti? Je jasné, že dnešní pohled na kolektivní vinu je jiný, než pohled před 70 lety. Přitom vůbec nejde o sebemrskačství Čechů a adoraci odsunutých Němců. Tučkové možná lze vyčítat jistou schematičnost některých postav (odsunuté Němky a starousedlíci na straně dobra a zlí zlatokopové osidlující pohraničí) , ale rozhodně se nedá říct, že by zastírala zločiny fašistů. .

Mě trochu zarazila jiná věc. Zvláštní recenzentova logika: knížka nerezonuje s mým názorem, tudíž je politická korektnost špatně a knížka je špatná.

A poslední věc. Jane, je to Vaše třetí recenze na knížku, kterou jsem četla. Moje hodnocení je ve dvou případech úplně jiné než Vaše. A u třetí knížky jsem shovívavější než Vy vzhledem k žánru. Ale recenze mě natolik zaujaly, že už mám přichystanou knížku, které jste dal 5*. Takže pište recenze dál.

Lector
05.05.2016

»MarkétaLore: Gratuluji. Dosud posledním klasickým polyhistorem byl tuším Leibnitz.

MarkétaLore
05.05.2016

Lectore, já jsem na vysoké škole absolvovala zkoušku např. z- psychologie, sociologie, matematiky, angličtiny, chemie, zoologie, systematické botaniky, fyziologie rostlin, atd atd. maturovala jsem z Matematiky, češtiny, sadovnictví ovocnářství, a když mi bylo 6, absolovovala jsem na svoboďáku taneček se skupinou folklorních tanců, aby to bylo kompletní. !!!

Lector
05.05.2016

Budu pokračovat v diskusi, i když mnohým už nejde o diskusi o knize. Budiž. Projevy některých diskutujících, respektive diskutující jako takové, hodnotit nebudu. Nemám k tomu patřičné vzdělání, přestože mám zkoušku z psychologie a sociální psychologie. Myslím, že je primárně zbytečné debatovat o tom, zda odsun Němců byl nebo nebyl oprávněný. Nemám pocit, že by to někdo zpochybňoval a nezpochybňuje to ani Tučková ve své knize. Ten kdo ji četl, si toho musí být vědom.
Budu reagovat na jednoho jediného uživatele, a to na autora recenze:
Jane, já jsem Vám (za to tykání se omlouvám, měl jsem za to, že jsme si kdesi tykali) právo na Váš názor neupřel a myslím, že je to v mém předchozím příspěvku zřejmé. Jen jsem podotknul, že takovými recenzemi či názory si člověk koleduje o to, aby s ním lidé polemizovali. A o to jde. O korektní výměnu názorů.
To, co bylo mým ústředním tématem, je poukázání na skutečnost, že zatímco svoji recenzí bojujete proti politické korektnosti, sám se ji domáháte, a to tak, že autorce knihy vytýkáte, že se zaměřila na jedno téma, které Vám neladí, namísto toho, aby pojednala o násilí všech stran zúčastněných v tom velkém konfliktu a mnoho let před tím. Chcete, aby psala vyváženě. Přitom velmi dobře víte, že k tomu literatura není.
No a co, že jsou v Brně tisíce domů, v nichž žily oběti Německých zločinů? Je tam bezpochyby i spousta domů, v nich žily oběti komunistických zločinů. Tučková nepsala studii o demografickém a urbanistickém uspořádání Brna pod vlivem zločinného jednání jednotlivých režimů. Vybrala si jedno konkrétní téma. Že píše jednostranně? Myslím, že na to odpověděl kralika v příspěvku předem mnou a já jsem se to také snažil zdůraznit. Tučková Němce neobhajuje, neobhajuje esesáky. Kdo chce, ten to v textu najde. Tučková se ptá, zda události musely proběhnout tak, jak proběhly.

Osobní dovětek: Nejsem odpůrcem odsunu Němců. Princip kolektivní viny tehdy byl asi jediný možný vedoucí k rychlému obnovení státnosti. Ale nejsem také příznivcem nalhávání si do kapsy, že Češi jsou holubičí povahy. Budeme-li všichni jen stále uplatňovat ono oko za oko, budeme všichni brzo slepí. Ostatně někteří diskutující se do tohoto stavu už dostali.

kralika
05.05.2016

Tak nevím... Knihu jsem nedávno četl a pod dojmem komentářů tady na stránkách jsem čekal tu obhajobu Němců... Tu, o které se dokonce občas píše, že je dobře zaplacenou sudeťáckou propagandou. Na to jsem byl vážně vzědav. Jenže. Četl jsem a četl...a pořád nic, až jsem knihu dočetl... A pořád nic. Skoro mi teď připadá, že jsem jediný kdo nic takového neviděl. Gerty mi líto nebylo a nepřišlo mi, že by mi autorka podbízela abych ji litoval. Psalo se tam o hrozných věcech z české strany, psalo se tam o hrozných věcech z německé strany... Padni komu padni. Vždyť jejímu bratrovi ani na smrtelný posteli nebylo líto vyhlazování Židů, na kterém se rád a aktivně podílel... Proto mi přijde, že tahle kniha bouří vody jen tématem, ne tím co v ní nakonec je.. S tím souvisí i to, že tu diskutují i tací, kteří knihu ani nečetli... Takže asi tak...

MarkétaLore
05.05.2016

spíš potvrzujete , že jste sprostí a neumíte diskutovat, a souvislosti vám nedochází. hezký den.

1