Pojídačka hříchů

recenze

Pojídačka hříchů (2021) / Andrea.Mayer
Pojídačka hříchů
Granátové jablko za čarodějnictví, hrozny za porod bastarda, hořčičné semínko za lhaní, chléb za prvotní hřích se kterým se rodíme. Jaké pokrmy by se nacházely právě u té vaší rakve?

Temný příběh vypráví o čtrnáctileté May Owensové, dívce kterou za krádež chleba postihne strašlivý trest. Má se stát pojídačkou hříchů, neviděnou, neslyšenou, žijící na okraji společnosti. Nenáviděnou ženou, která musí vyslechnout zpověď umírajících a během pohřebního obřadu sníst jídla symbolizující hříchy zemřelého a tím jeho duši zajistit cestu ke Stvořiteli. Když se ale na rakvi královniny komorné objeví jelení srdce značící vraždu člena královské rodiny, May se rázem ocitne zapletená do dvorních intrik, lží a temných tajemství.

Pojídačka hříchů je skvěle zpracovaná historická fikce s detektivní zápletkou, odehrávající se v alžbětinské Anglii. Právě úděl pojídačky a dobové zasazení dodává příběhu onu ponurou atmosféru, ze které mrazí. Děj se odvíjí z pohledu hlavní hrdinky May, která se náhle po smrti rodičů ocitá odkázaná jen sama na sebe. Příběh se opírá o emočně silná témata jako je chudoba, veřejné zostuzování i cesta k sebepřijetí.

Ačkoli vyprávění zprvu ubíhá ve svižném tempu, za polovinou trochu zvolní, což mi vůbec nevadilo. Hlavní postava také prošla poněkud rychlým vývojem, ale budiž. Líbilo se mi její uvědomění, že i ze svízelné situace, ve které se ocitla, může těžit. Příběh osvěžilo množství flashbacků a také zakomponování dětských rýmovaček.

Zajímavým faktem je, že se pojídačky hříchů v některých částech Anglie opravdu vyskytovaly a to ještě před relativně nedávnou dobou. Celkově jsem si čtení velmi užila a hořkosladký závěr považuji za uspokojivý. Knihu bych ale rozhodně nedoporučila slabším povahám.

Komentáře (0)

kniha Pojídačka hříchů recenze