Podobnost jen čistě náhodná

recenze

Jak byste se cítili, kdyby někdo vzal vaše nejhorší, nejpečlivěji střežené tajemství a udělal z něj knihu, kterou si přes internet nebo v knihkupectví může koupit úplně kdokoliv?

Úspěšná dokumentaristka Catherine má všechno, nač si vzpomene: manžela, krásný byt v Londýně i syna, který sice skončil „jen“ jako prodavač v obchodě s elektronikou, ale práce ho baví. Tohle všechno se však začne hroutit jako hrad z písku po střetu s první vlnou, když se na jejím nočním stolku objeví kniha s názvem Cizinec (a ne, není to ta od Harlana Cobena, kterou jsem tady recenzoval někdy na začátku roku).

Jak se do háje ta knížka dostala do jejího domu?

A samozřejmě se nabízí ještě jedna otázka – kdo ten vražedný bestseller napsal, když jediný další člověk, který o Catherinině tajemství věděl, zemřel? To jsou otázky, které čtenáři vrtají hlavou a nutí ho tak otáčet stránky thrilleru Renée Knightové Dokonalý cizinec dál a dál.

Nejlepší je, že autorka hovoří v náznacích. Hlavní hrdinka nikdy naplno neřekne, co se tehdy před 20 lety stalo tak strašného, že ji to teď přišlo strašit znovu. Jak už ale věděli staří mistři hororu, náznaky jsou mnohem působivější než sebeděsivější skutečnost.

Líbilo se mi, že do příběhu kromě hlavní hrdinky Catherine, jejího manžela a jejího syna, zasahuje taky „druhá strana“. Muž, který přišel o syna. Postupně se ukazuje, že to, co se na pláži ve Španělsku odehrálo, obě rodiny propojilo. Jenom není jasné jakým způsobem.

Zpočátku jsem si při čtení říkal, že to je čtivé, ale že zápletka není nic extra. Jenže pak se všechno otočilo naruby a já najednou pochopil, proč hlavní hrdinka Catherine o svém tajemství vydržela 20 let mlčet, i když ji to zevnitř užíralo. Závěr je skutečně drsný, pokud vás kniha nechytne hned zezačátku, doporučuji vydržet až do konce, stojí to za to.

Kniha bývá hodně přirovnávána ke Zmizelé (ale poslední dobou jsou ke Zmizelé přirovnávány skoro všechny knihy) a k Dívce ve vlaku (Dívka ve vlaku byla taky přirovnávána ke Zmizelé) a je pravda, že se tam objevují podobné rysy – nespolehlivá vypravěčka, tajemství, převrácení života naruby… Já ale nejsem moc velký příznivce tohoto škatulkování, protože kromě deseti věcí, kterou mají knihy společnou, by se dalo najít i deset věcí, kde se liší, takže názor si budete muset udělat sami.

Ke Zmizelé má Dokonalý cizinec daleko, Gillian Flynnovou totiž považuju za nejgeniálnější spisovatelku současnosti, ale k Dívce ve vlaku bych ji přirovnat neváhal – je to napínavé a čtivé, ale už mi tam chybí ten wow faktor.

Komentáře (0)