Podivuhodná knížka s ještě podivuhodnějším dějem

recenze

Začnu asi tím, že do této knihy byste se určitě neměli pouštět, pokud se považujete za realisty a máte rádi vše pod kontrolou. V této knížce totiž určitě vše pod kontrolou mít nebudete, protože vždy se tu najde něco, co vás rozhodí a co nebude dávat žádný smysl, ale to tak prostě je. Postupně si na ty nelogické věci zvyknete a fakt, že se dívka může proměnit v kanárka budete brát s nadhledem.

Tato poněkud útlá knížka (274 stránek není zas tolik), vypráví o rodině Lavenderových. Hlavní hrdinkou je Eva, ke které se ale musíme nejprve nějak dostat a to chvilku potrvá. Nejprve totiž čteme o Evyně prababičce a pradědečkovi a o jejich životě na přelomu 19. a 20. století. A tak se dostáváme k Evyně babičce a jejích sourozencích a zjišťujeme jejich osudy. Čas letí jako voda, z malého dítěte se stává dospělá žena, která si najde partnera a tak na svět přichází Evy matka. Opět je nám přiblížen život, který tato rodina vedla a jak už známe souvislosti z předchozích stránek, děj si mnohem více užíváme.
A pak se konečně narodí Eva. Už od začátku je ale na tom malém děvčátku něco podivného: Proč má proboha křídla?

Po zbytek knihy pak pozorujeme život mladé Evy Lavender, se všemi radostmi a starostmi, které jí potkávají. Eva žije se svou matkou a babičkou a má mladšího bratra, který je její dvojče. Tato rodina Lavenderových je stejně podivná, jako každá z těch předchozích, ale čtenáře tyto podivnosti zkrátka baví číst.

Evy bratr Henry vůbec nemluví, stále jen kreslí různé mapy a to s dokonalou přesností, proč? Evy matka nevěří v lásku, která by jí dala něco jiného, než starosti. Evynu babičku navždy poznamenalo dětství, ve kterém vyrůstala, což se na jejím chování v knize také dosti projeví. A pak v této rodině hraje roli i Gabe, muž, kterému Eva a Henry říkají tati, ale jejich otec to určitě není.

,,Láska z nás dělá takové hlupáky..."

Děj je napsaný opravdu specifickým způsobem, ale nemyslím si, že by hodně čtenářům nějak zásadně vadil. Ano, chce to na něj trošku přivyknout, zvláště, když autorka popisuje události, které se staly v jiné době, než kterou známe my, ale jde to a mě to nějak velký problém nedělalo. Příběh jsem si opravdu užívala, protože měl více dějových linií, které se daly současně pozorovat a velké množství postav umožňovalo velkou rozmanitost.

Myslím si, že se příběh podařil napsat tak, jak autorka chtěla a to je na samotném díle poznat. Byl čtivý, vtipný i tajemný, ale nejlepší slovo, které ho vystihuje je jednoznačně podivuhodný. Podivuhodný ale v tom dobrém slova smyslu, protože nikdo přeci nemůže tvrdit, že každá podivuhodná věc je špatná. Myslím si, že po dočtení ve mě kniha i něco zanechala a mě to nutilo se k ní v myšlenkách vracet.

Jak tedy tento zamotaný příběh dopadne a co všechno nám k závěru odkryje? Určitě tuto knížku doporučuji s radou, ať se nenecháte zaskočit něčím, co vám místy bude připadat nesmyslné, protože samotný život moc smysl taky nedává...

Komentáře (0)