Plavba řekou života

recenze

Jako řeka, jež plyne (2006) 4 z 5 / Pafka643
Jako řeka, jež plyne

Co je na lidech nejkomičtější?
Vždy uvažují naopak: Chtějí rychle dospět, a potom vzdychají po ztraceném dětství. Utrácejí zdraví, aby měli peníze, a hned nato utrácejí peníze, aby měli zdraví.
Myslí tak usilovně na budoucnost, že nedbají přítomnosti, a tak neprožívají ani přítomnost, ani budoucnost.
Žijí, jako by nikdy neměli umřít, a umírají, jako by nikdy nebyli žili.



Většinou vyhledávám knihy, kde v popředí stojí příběhová linka. Jsou však dny, kdy sáhnu i po něčem kapku jiném. Baví mě si rozšiřovat obzory. Přesto jsem ke knížce Jako řeka jež plyne přistupoval obezřetně. Brazilský autor, Paulo Coelho, pro mě byl velkou neznámou. Hned z kraje recenze musím podotknout, že mé obavy byly zbytečné.
Dílo přináší jeho sebrané fejetony, články a glosy z let 1998-2005. Jednotlivé "kapitoly" jsou tedy krátké a nutí vás zamyslet se nad nejrůznějšími tématy a problémy. Jejich paleta je pestrá. Jen jedno má většina z nich společné. Kvalitu. Paulo čtenářům sděluje svůj pohled na danou problematiku nenásilně a chytře.
Tohle není kniha, kterou přečtete za den nebo dva. Spíše než ke čtení slouží jako prostředek k zamyšlení. Nebojím se říct, že čtenář, který ji chce "prostě přečíst" přijde o dobrou polovinu obsahu!
To nejpodstatnější se skrývá mezi řádky.
Já každý den přečetl jen pár kapitol a nad každou jsem poté hloubal.
Nemůžu tvrdit, že bych se všemi názory souhlasil. Nejvíce mě bilo do očí, poměrně časté, vzývání boha. Paulo je, stejně jako spousta Brazilců, nábožensky založený člověk. Já nesdílím podobný pohled na věc a tak mě spousta příběhů o zásahu boží moci minula účinkem. Na druhou stranu je zde i dost příhod, které mě velmi zaujaly. Je zajímavé sledovat, jaké názory má takový chytrý chlapík jako je Paulo.
Častokrát některé situace, události a peripetie přirovnává k jednodušším činnostem. Vypíchl bych třeba příběh pod názvem: Návod, jak zdolat horu. Zde přirovnává naše vysněné cíle a tužby k výstupu na horu. Při výstupu se potýkáme s různými problémy, které se zrcadlý i do plnění oněch cílů. Skvělý nápad s využitím metafory!
Na druhou stranu mi jiné příhody nepřišly tolik nápadité. Někdy máte pocit, že daná "kapitola" je vlastně úplně o ničem. Myšlenka, kterou si z ní máte odnést se může zdát triviální a nepříliš uchvacující.

Jako řeka jež plyne je soubor autorových postojů, nápadů a vlastně takový otisk jeho životní pouti. Křivka záživnosti příběhů někdy stoupá k nebesům, jindy klesá. Nikdy se ale nedostane do záporných hodnot!
A není takový i život? Někdy nás uspokojí jen pouhý nádech, jindy nám přijde takový nanicovatý nebo dokonce hořký.
A právě díky všem těm špatným zkušenostem, více vnímáme a prožíváme všechno to krásné.
Vážím si životních mouder, které Paulo přináší, i když řadu z nich rozhodně nepřijmu za své :)

Váš recenzent :)

Komentáře (0)

Přidat komentář