Robinson Crusoe rudé planety

recenze

Marťan (2014) / Pafka643

Jak asi bude vypadat takový trosečník budoucnosti?

Myslím, že vcelku jasnou odpověď nabízí Andy Weir v knize Marťan!
Skutečnost, že lidé s vývojem techniky posouvají hranice je zřejmá, už od počátků naší civilizace. Jeden z velkých úspěchů bylo dostat člověka na oběžnou dráhu. Jenže to nám lidem nestačilo. Chtěli jsme dál. Dalším milníkem byla návštěva měsíce. Myslíte si, že jsme se s jeho dobytím spokojili? Samozřejmě, že ne. Tuším, že dokonce již nyní se plánuje let na nejbližší planetu, tedy Mars. A co bude následovat? Další planety? A dál? jiná sluneční soustava? Jiná galaxie? Kdo ví...
Myslím, že naše generace se bude muset smířit "jenom" s návštěvou Marsu, jestli vůbec to.

Naštěstí nemusíme čekat, až takové lety započnou. Literatura předčí současné dění. Musím přiznat, že přesto, že nejsem žádný horlivý astronom, tak mě Andyho sci-fi Robinson, alias Marťan velmi bavil.

Příběh vypráví o nebohém Markovi, který byl nešťastnou shodou náhod zanechán na planetě Mars... Už tak dost nebezpečná mise se zvrhne na ještě intenzivnější boj o přežití. Existuje i film, kterému jsem se vyhýbal, jako čert kříži. Nechtěl jsem si zkazit překvapení ze závěru. Od začátku do konce jsem napjatě vyčkával, jak to s naším milým trosečníkem dopadne. Přežije? A jestli ne, tak jak dlouho vydrží v nehostinné pustině rudé planety? Co podnikne NASA? Otázek jsem měl nespočet, ale svých odpovědí jsem se dočetl pěkně stránku po stránce.

---

-----------DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 6---------------
Jsem v hajzlu.
Tak zní můj kvalifikovaný názor.
V hajzlu.
Výprava, na které jsem měl prožít nejskvělejší dva měsíce svého života se po šesti dnech změnila ve zlý sen.
Ani nevím, kdo si tenhle deník přečte. Myslím, že nakonec ho někdo najde. Třeba za 100 let.
Pro úplnost... šestého solu jsem nezahynul. Zbytek posádky si to určitě myslel, což jim nemůžu mít za zlé. Snad za mě celá Země držela den smutku a moje stránka na Wikipedii teď praví: "Mark Watney je jediným člověkem, který zemřel na Marsu..."

---

Jak vidíte, tak kniha je psána formou Markových deníkových zápisků. Krom Ich formy lze v určitých pasážích nalézt i er formu. Příběh se totiž neodehrává pouze na Marsu, ale i na Zemi a na plavidle Hermés.
Vyprávění z Markova pohledu je někdy dramatické, někdy humorné a někdy naučné. Autor se do svých postav dokázal vžít a boj astronauta s větrnými mlýny tak nabývá na reálnosti. Všechny postavy reagují uvěřitelně a dovedu si představit, že tak nějak by se mohli chovat reální lidé v dané situaci.

Pokud vás fascinuje vesmír a máte rádi knihy, tak jste zklamali, pokud jste Marťana ještě nečetli.
Pokud milujete knihy a rádi se dozvídáte něco nového, tak směle do toho.
A konečně i pokud moc nemusíte knihy o vesmíru, tak Marťana zkuste. Třeba vás překvapí, třeba pobaví a třeba i poučí.

PS: uvědomuji si, že ačkoli Marťan stojí na reálných základech, tak jsou zde některá řešení situací smyšlené. Ne vše by zkrátka v reálu mohlo fungovat tak, jako v této knížce

---

90%

---

Váš Mark Whatney

Komentáře (0)

Přidat komentář

---