Paříž navždy

recenze

Paříž tě nikdy neopustí (2020) / knihovnička007
Paříž navždy
Miluju Paříž a mám moc ráda příběhy z války. Zde jsem měla možnost mít "dvě mouchy jednou ranou".
Líbil se mi příběh Charlotte. Neměla to jednoduché, s dcerou Vivi si toho během války užily opravdu hodně. Navíc koncem války vše nekončí, vše zůstává v hlavě.
Čekala jsem ovšem od knihy větší potenciál.
Přijde mi, že autorka nejde do hloubky postav. Nastiňuje myšlenky, ale nechává na čtenáři, ať si domyslí zbytek, což je škoda :( kniha nemá moc stránek, možná by to chtělo dovést kapku dál, doupravit...
Příběh z války se mi četl dobře, ale to pokračování už pak nemělo moc šťávu a ty rozhovory Charlie s Vivi, s Horacem, s Hannah.
Neudělal by člověk na Charlottině místě vše, aby zachránil své dítě? Neudělá rodič pro záchranu své dcery vše, co je možné? Je to zaprodání duše? A je opravdu nutné se tím pak celý život trápit?
Příběh Juliana mi přišel přitažený za vlasy... Opravdu by si nikdo nezjistil, kým vlastně je? Opravdu by to takto prošlo?
V každém případě on to měl během války i po ní mnohonásobně horší, protože přišel o vše. Neměl rodinu, neměl se kam vrátit, vůbec nic. Snažil se zachránit, ale nikdo neviděl, co obětoval a čím si prošel.
Konec války nebyl vůbec jednoduchý a i po něm se děly strašné věci...

Celkově knihu hodnotím poměrně kladně. Nečekejte žádný velký příběh. Je to spíš klišé, které se snaží dobrat konce... co se dalo udělat jinak, jak se měli (mohli?) jednotliví hrdinové zachovat, co udělali špatně. A tím, jak s těmito chybami žít dál...

Komentáře (0)

kniha Paříž tě nikdy neopustí recenze