Padlý dědic :))

recenze

Padlý dědic (2018) / Airin
Padlý dědic :))
Erin Watt nám přináší dva příběhy o bratrech Royalových, které doplňují sérii Papírová princezna. Jedná se zde konkrétně o nejstaršího bratra Gideona a další příběh se zaměřuje na Eastona.

POSKVRNĚNÁ KORUNA:

Povídka Poskvrněná koruna se zabývá Gideonem Royalem. Dostáváme se do jeho minulosti, kdy vstupuje spolu s kamarády Bailey a Trojkou do čtvrtého ročníku na střední škole Astor Park. Zde se poprvé setkává se Savannou Montgomeryovou, druhačkou, která ho na první pohled okouzlí. A tak není divu, že spolu začnou chodit.

Jenže postupem času začne Savanna cítit jakousi propast v jejich vztahu, která se každým dnem prohlubuje. Gideon se jí straní, neustále ruší jejich společné plány a bez vysvětlení odchází pryč. Nemluvě o tom, že je chladný.

Dostáváme se do současnosti, kdy se Gideon snaží s pomocí svých kamarádů Julie a Cala získat Savannu zpět. Snaží se omluvit, ale Savanna ho neustále odmítá. Zlomil jí srdce a podruhé už takovou bolest snést nedokáže. A tak musí Gideon vymyslet chytrý plán, jak ji přesvědčit, že se změnil. A že ji nikdy nepřestal milovat.

Co tenkrát v minulosti Gideon Savanně provedl, že mu nedokáže ani po tak dlouhé době odpustit? Co všechno před ní celou tu dobu tajil?

NÁZOR:

Tuto povídku autorka rozdělovala do zcela odlišných kapitol, než na které jsme zvyklí z jejích předešlých knih. Líbilo se mi prolínání minulosti se současností, což příběhu dodávalo tu správnou dávku napětí. Pokaždé, když se stalo něco zlomového v minulosti, tak autorka hned přeskočila zpátky do současnosti, aby nás ještě mnohem déle držela ve zvědavosti.

I přesto, že tímto přinesla čtenáři napětí, více jsem se spíš těšila na Eastona, jeho příběh a hlavně normálně rozdělené kapitoly. Tento styl psaní, jaký použila na povídku Poskvrněná koruna, se mi moc dobře nečetl. Proto jsem byla ráda za “návrat k normálu“ v podobě kapitol psaných jen z pohledu Eastona.

PADLÝ DĚDIC:

Easton Royal je stejně, jako jeho zbylých pět bratrů, velkým sukničkářem. Navíc je hyperaktivní a nedokáže být ani chvíli v klidu. Proto není divu, že z celé rodiny je to právě on, kdo dělá ty největší blbosti a maléry, ze kterých ho musí Callum, jeho otec, neustále vytahovat.

Když jednoho dne uvidí dívka jménem Hartley provádět Eastona jednu velkou hloupost, která se nesmí dostat na veřejnost, hodlá ji Easton přesvědčit stůj co stůj, aby o tom pomlčela. A i když si to sám nechce zprvu přiznat, nemůže na Hartley zapomenout. Ta dívka je něčím zvláštní, jedinečná. A Easton se rozhodne ji poznat.

Hartley mu v tom však není příliš nápomocná. Je zamlklý typ, samotář, introvert. Nesvěřuje se se svým životem nikomu a obzvlášť ne Eastonovi. Odsuzuje ho za to, jaký je sukničkář a sobec, který svými činy akorát ubližuje těm nejbližším.

A tak nezbývá Eastonovi nic jiného, než vymýšlet jeden plán za druhým, který by Hartley přesvědčil o opaku. O tom, že vlastně není tak špatným člověkem, jak si o něm myslí snad každý, koho zná. Jenže Hartley má své kostlivce ve skříni, kteří se probouzejí k životu. A katastrofa, která všemi otřese, na sebe nenechá dlouho čekat.

NÁZOR:

Příběh Eastona s Hartley se mi líbil víc, než příběh Gideona se Savannou. Jenže i tato povídka měla své chyby. Ze začátku bylo osvěžující zjištění, že Hartley o Eastona nemá zájem a nepadne mu hned k nohám, jako většina jiných hrdinek. Takže tím byl příběh o to vtipnější a zábavnější, když jsme mohli sledovat Eastona, jak se marně a někdy i trapně snaží získat si její pozornost. Jeho vtipné poznámky a vůbec smysl pro humor, byly při čtení k nezaplacení.

Jenže ke konci příběhu, kdy se Easton pořád dokola snaží a Hartley ho pořád uráží a stále ho odmítá? To už bylo trochu přes čáru. Ke konci jsem se nudila, protože se Easton nikam dál nedostal a Hartley jsem za její neměnný přístup přestala mít ráda.

Za co jsem byla ráda? Hlavně za to, že se v příbězích opět objevili Ella, Reed, Gid, Sawyer, Seb a Val z předešlých knih série Papírová princezna. Mám je všechny ráda a těšila jsem se, že se s nimi i zde opět uvidím.

Příběhy byly, jak už to tak u autorky bývá zvykem, až příliš čtivé (což je jen pozitivum) a nemohla jsem se odtrhnout od čtení! Vážně, tahle autorka je prostě kouzelnice, jinak se to vysvětlit nedá. Skvělé oddychové čtení, u kterého se rozhodně nudit nebudete, to Vám slibuji :)) U těchto knížek pokaždé lituji, že nemají více stránek. Už se nemůžu dočkat, až 29.8. vyjde Prohnilé království!

Komentáře (0)

kniha Padlý dědic recenze