O jedné prostořeké myšce….

recenze

Jak myška hledala kamarády (2020) / Podlavicí
O jedné prostořeké myšce….
U dětské knihy mě zajímá příběh, vypravěčský jazyk a v neposlední řadě ilustrace, které jsou pro malé čtenáře téměř stejně důležité jako samotný příběh. Některé mají dokonce i přesah, a to už si doslova chrochtám blahem. Kniha Jak myška hledala kamarády, určená dětem od čtyř let, má vše výše jmenované.

Myška se cítí osamělá, a proto se rozhodne najít si v lese kamarády. Narazí na spoustu hodných zvířátek, které však svou prostořekostí urazí. Otázkou tedy je – uvědomí si svou chybu a najde si tak nové přátele?

Jakmyška hledala kamarády je sice krátký, zato chytrý příběh pro nejmladší čtenáře. Myška je totiž velmi povrchní, nad každým ohrnuje nos a všechny často soudí podle vzhledu. Navíc je její pusa rychlejší než hlava, takže vše, co si o nových kamarádech myslí, hned bez obalu poví.

Autorka malé čtenáře skrze myšku upozorňuje na fakt, že druhým můžeme ublížit pouhým slovem, a proto je nejdříve důležité přemýšlet, až poté mluvit. A to není jediná nosná myšlenka. Dětem je také během příběhu ukazováno, že vůbec nezáleží na tom, jak „člověk“ vypadá, důležité je jeho jednání.

To vše je zpracováno v jednoduchém, srozumitelném, krátkém příběhu, který děti pochopí, a hlavně – udrží u něj pozornost. Navíc je kniha plná nádherných celostránkových ilustrací Kristiny Krhinové.

A jakmile budete na konci tohohle chytrého příběhu, zjistíte, že kniha má druhou část – celý příběh je v ní převyprávěn v angličtině, což mě mile překvapilo a skutečně potěšilo. Myslím, že tento bonus ocení nejeden rodič.

Zkrátka a dobře, tohle se povedlo.


Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)

kniha Jak myška hledala kamarády recenze