Nové začátky

recenze

Mandlovník (2016) / monushka (296 views)
Nové začátky
Ráda si listuji v edičních plánech různých nakladatelství a obdivuji obálky knih, s nadšením pročítám anotace a zapisuji si, které knihy mě oslovily a které si mé knihomolské srdce nemůže nechat ujít. Právě při jednom z mých listování jsem narazila na knihu Mandlovník od americké spisovatelky Michelle Cohen Corasanti. Mandlovník vyjde v říjnu letošního roku, ale já měla tu šanci si knihu přečíst s předstihem.


Musím se přiznat, že tato kniha mě zcela dostala svou obálkou - podmanivý obličej, který vás ke knize přitáhne jako magnet. Anotace Mandlovníku mě popravdě až tolik neoslovila, ale jsem ráda za to, že dám na dojem, který ve mně vyvolá obálka, protože kdybych dala na anotaci, nechám si knihu ujít bez povšimnutí.


Vypravěčem celého příběhu je nám Ahmed Hamid, Palestinec, se kterým se v příběhu setkáváme poprvé v jeho sedmi letech. Oceňuji to, že autorka bez problémů zvládla vyprávět ústy chlapce. Ahmed má na začátku příběhu šest sourozenců - tři bratry a tři sestry. Při prvním setkání se jeho rodině začnou rozpadat všechny jistoty, které dosud měly. Rodina Ahmedova otce vlastnila po generace sady s pomerančovníky, to se však s příchodem vojáků stává minulostí. Od té doby rodina přežívá, jak nejlépe může.

Snaží se najít nové bydlení, a to se jim také podaří. U jejich nového “domu” stojí také mandlovník, který je pro Ahmeda a jeho bratry takovým středobodem jejich klukovského vesmíru. Na mandlovník se chodí vypovídat, rozhlédnout se po okolí, ulevit si. Ulevit si od toho neustálého strachu, kterým jsou bez odpočinku obklopeni. Mandlovník se v arabštině řekne Šahída, což v překladu znamená svědek. Tento strom se stal nejen tichým svědkem Ahmedovy rodiny, ale díky svým plodům také zdrojem obživy.

Ahmed má veliký a mimořádný dar, je obdařen matematickou genialitou, která mu v budoucnu možná pomůže, možná mu ublíží. Jeho oblíbencem není nikdo jiný než samotný Albert Einstein. V Ahmedových dvanácti letech, kdy skoro každý normální kluk lítá po loukách, nemá žádné starosti, má hlavu plnou klukovin, se musí vzmužit, předčasně zestárnout a musí se postarat o svou rodinu jako její hlava. Jeho rodina se totiž ocitá bez otce a on ho jako nejstarší syn musí zastoupit…

Mandlovník je rozdělen do čtyř částí, které jsou rozděleny na kratší kapitoly - vyprávění se začíná rokem 1955, přesuneme se do roku 1966, následně do roku 1974 a zakončí se v roce 2009. Jak proplouváme různými časovými obdobími, setkáváme se s různými lidmi různých náboženství, tak i procestujeme značnou část světa.

Postavou mému srdci nejbližší nebyl pouze Ahmed, alek srdci mi přirostla celá Ahmedova rodina, měla bych se od ní co učit. Nejvíce jsem obdivovala sounáležitost a pospolitost celé rodiny, ať byl jejich osud v té chvíli sebehorší. Věřili v lepší zítřky, v lepší budoucnost, své vyřčené sliby se snažili za každou cenu splnit.

Celý příběh se odehrává na pozadí izraelsko-palestinských dějin dvacátého století. Než jsem začala knihu číst, mnoho jsem toho o Palestině nevěděla, měla jsem pouze strohé informace o pásmu Gazy. Oceňuji, že příběh mě zaujal natolik, že jsem si vyhledala více informací a tím se tak do životů Palestinců lépe vcítila. Nechtěla bych žít ve všudypřítomném strachu - jestli se ráno probudíte, budete mít co pozřít, jestli si zrovna vás vojáci nevyberou za svou příští oběť.

Ono se sice říká, že v nejlepším se má přestat, ale zrovna u této knihy bych uvítala, kdyby se ve vyprávění pokračovalo, i přesto, že čtení nebylo nejsnadnější. Pro mě byly ty tři stovky stránek málo, umím si představit Mandlovník v podobě “bichličky”, ve které by se více rozvinuly charaktery i ostatních postav a členů rodiny.

Mandlovník, kniha, jejíž čtení pro mě bylo doslova čtenářskou extází. Na Mandlovníku jsem si vypěstovala zdravou závislost, ačkoliv poměrně krátkodobou. Jedno však vím jistě, tato kniha se u mě dostala do kategorie knih, které nestačí přečíst pouze jednou.

Tato kniha nepatří zrovna mezi oddychovou literaturu, doporučila bych jí čtenářům, kteří vyhledávají příběhy, při jejichž čtení se musí soustředit. Pokud po Mandlovníku sáhnete, odměnou vám budiž spousta emocí, které při čtení pocítíte, pozitivních i záporných.

Komentáře (0)

kniha Mandlovník recenze