Nikdy se nevzdávej

recenze

Leylah Attar je autorkou, které u nás vyšly už dvě knihy. Poprvé mi vyrazila dech svou Papírovou labutí. A po druhé se jí to povedlo knihou Mlhy Serengeti, která teprve před pár dny vyšla. Hned v úvodu tedy nesměle tvrdím: tato žena umí psát!

Afrika je pro mě neskutečně lákavou zemí. Sama jsem ji navštívila, ale nikdy jsem se nedostala do té volné a divoké přírody. Právě tohle je na knize tak krásné. Při čtení jsem měla pocit, jako kdybych na všech těch místech sama byla. A hlavní hrdinové? Sympaťáci!

Jack Warden je muž, kterého jen tak něco neporazí. Jeho živobytím je farma Kaburi na africkém venkově. Umí být hrubý a zatvrzelý, ale vedle svalů má i mozek (nebezpečná kombinace, že?). Miluje černou kávu, modré nebe, jízdu autem se staženými okny... Má nějaké ty životní zkušenosti a věří, že ví, jak se životem nenechat převálcovat. Jenže potom nastane jeden jediný moment, který jeho život otočí vzhůru nohama. Ztratí svou dceru. V nákupním centru, ve kterém vybuchla bomba. On tam s ní zrovna úplnou náhodou nebyl. Udělal jedno z nejdůležitějších rozhodnutích ve svém životě a zachoval se jako skutečný hrdina. Zároveň ale přišel o to, co bylo světlem v jeho životě. Nikdy nepřijde na to, co by se stalo, kdyby se zachoval jinak. Možná by dokázal zachránit svou dceru. Nebo by naopak přišel o život i on. Se smrtí dcery se nikdy nesmíří, zůstává v něm otevřená rána, která nikdy nebude ošetřena.

Některé kruhy se nikdy neuzavřou, některé rány se nikdy nezahojí. Taková už láska bývá. Už navždy zůstanete otevření, navždy zůstanete zranitelní.

Rodel Harris Emersonová: průměrná žena, která si ve čtyřiadvaceti splnila sen, za kterým se hnala celý život. Získala stabilní domov. Její rodina se vždy přesouvala tam, kam vedla práce jejího otce. Poznávala místa celého světa, ale vždy, když si někde začala zvykat, musela pryč. Rodel však toužila po skutečném domově, který nyní našla v Anglii. Podepsala kupní smlouvu na svůj nový domov. Byl to její nejšťastnější den, až do chvíle, kdy ji zazvonil telefon. Volala jí její sestra, která žije v Tanzánii. Zrovna byla v nákupním centru ve chvíli, kdy v něm vybuchla bomba.

Jak sami vidíte, Rodel a Jack jsou naprosto odlišní lidé. Přesto oba čelí události, která je nakonec spojí. Rodel se jede rozloučit do Tanzanie se svou sestrou: ráda by poznala krásy země, kde život její sestry definitivně vyhasl. A díky tomu se dozvěděla, co její sestra v Tanzanii dělala. Zachraňovala děti. Každý měsíc jedno. Každý měsíc vyzvedla jedno rizikové dítě a odvezla ho do bezpečí. Chtěla zachránit šest dětí. Jenže kvůli nehodě stihla jenom tři. Co ty ostatní? Rodel narazí na její poznámky, přesně ví, kdy, kde a koho má zachránit... a tak se rozhodla, že je ten správná čas splnit i sen své sestry.

Občas prostě důvodům pro věci, co děláme, nerozumíme. Jednoduše je děláme a doufám, že nám to pomůže.

A tak se osudy Jacka a Rodel spojují. Právě Jack by jí totiž měl pomoct. Nejprve jsou jako kočka s myší, ale zdá se, že by spolu mohli sdílet svou ztrátu a postavit se všemu špatnému, co se v jejich bezprostředním okolí děje.

Mám ráda díla, ve kterých jsou kapitoly psány z pohledu obou hlavních hrdinů. Většina knihy je v tomto případě psaná z pohledu Rodel, ale dočkáte se i částí psaných z pohledu Jacka - za to má autorka rozhodně plusové body. Líbila se mi vůně kávových bobů i kypré půdy, protože tohle všechno jsem při čtení cítila. Tak dobré popisy v této knize jsou.
Doporučuji všem čtenářům, kteří nepohrdnou romantikou zkombinovanou se závažnou tématikou s reálnými základy.

Komentáře (0)