Mlhy Serengeti

Chvíli mi trvalo se začíst,ale pak se to rozjelo a příběh byl pak záživný a zajímavý.

Podle popisku knihy jsem čekal něco jiného. Ne román pro ženy. Každopádně dějová linka o albínech byla zajímavá.

Silný příběh z Afriky, dobře se četl.

Mlhy Serengeti je silný príbeh, ktorý spája dobrodružstvo, drámu a romantiku. Jedna z tých kníh, ktoré sa zapíšu hlboko do srdca.

Dost silný příběh. Mam male deti, tak obcas se mi to nečetlo lehce. Krasny dej. Ke konci mi ukáplo pár slz. A Epilog? U něj jsem už brecela u konce. Dost silný příběh…

Tato kniha je výjimečná. Všechno jsem autorce věřila a Afriku v jejím podání si uměla skvěle představit, cítit na vlastní kůži. Styl psaní autorky miluji. To, jak umí pracovat se slovy, jak umí popisovat krajinu, pocity i děje tolika literárními prostředky a originálními přirovnáními. Některé odstavce jsem si musela číst opakovaně, jak mě její hra se slovy bavila.

Knížka je smutná, ale i nadějeplná. Je originální, poutavá, vtipná, hlubokomyslná, láskyplná, dobrodružná, napínavá. Je fiktivní a při tom tak opravdová. A v kategorii "nejlepší epilog" za mě získává první cenu. Protože takhle má epilog vypadat. V okamžiku, kdy kniha skončí a čtenář rozdýchává celý její ohromný obsah, přeskočí autorka do jiné časové roviny a vypustí na čtenáře skutečnou bombu. Skvěle promyšlené.

"Pěkně hloupá mise," utrousila jsem. "Chtěla jsem uctít její památku, chtěla jsem něco změnit, ale mám pocit, jako by to všechno bylo k ničemu."
Ovanul nás chladný vánek, který do uhlíků navál suché listí. Seděli jsme tam a sledovali, jak ženy zametají košťaty z větviček a suché trávy, dokud se většina hostů neroztrousila.
"Něco jsi změnila." řekl Jack, když začali zhášet ohniště jedno po druhém. "Ve mně."

Tak to byl silný příběh. Jeden jediný okamžik a vše se náhle změní. Jak píše "Fleur213" - cosi v lidské bolesti je smutné a zároveň, pokud se dvě takto zlomené duše setkají, nádherné.

Při čtení jsem potřebovala mít po ruce kapesník, protože v epilogu mě Lily rozsekala:
"Tati?" ozvala se Lily. Tvář ji ozařovalo světlo z telefonu. "Už jsem v bezpečí."

Tento příběh ve mě bude dlouho doznívat, přečtení mohu jen doporučit.

Silný příběh ztráty. Tyto příběhy mě nepřestávají přitahovat. Cosi v lidské bolesti je smutné a zároveň, pokud se dvě takto zlomené duše setkají, nádherné. Epilog ve mně bude ještě dlouho doznívat. Vřele doporučuju.

(SPOILER) Oddechové čtení, které kolem Vánoc bylo to pravé ořechové. Červená knihovna hadr s prvky akčního filmu. Bylo to moc, bylo to přitažené za vlasy,ale bylo to milé. Číst tuto knihu jindy,možná bych byla kritičtější. V tento čas jsem se usmívala jak měsíček na hnoji a fandila lásce hlavních hrdinů.

Nádherná kniha. Oddechové čtení na jarní dny, stačí jedna špatná událost a život několika lidí se změní o 180°. Začínající přitažlivost skrze bolest.

Ze začátku jsem si říkala že tam je hodně popisu té Afriky a přírody ale ten konec mě rozsekal

Nádherný román s vážným tématem o albinských afrických dětech. Děj se odehrává v překrásné Tanzánii. Úkrutné chovaní k dětem je nasazeno v romantické linii. O Masajech a kávových plantážích jsem četla už více v jiných knihách. Nevadily mi tím pádem stručně popsané krásy Afriky. Knihu doporučuji hlavně z důvodu dozvědění se ohledně krutého zacházení s albinskými lidmi i zvířaty. Bonusem byl velmi napínavý epilog.

Odkladám. Slibný začátek se mění v červenou knihovnu s kombinací přírodovědné nauky. Děj se někam vytratil.

Za mne moc hezký, romantický román z prostředí Afriky. Láska, dobrodružství, napětí, vše co mám v knihách ráda. Mohu jen doporučit

Moc hezká kniha! Po dlouhé době opravdu povedená červená knihovna, která má nějaký pořádný děj a neřeší se pouze ústřední dvojice.

Zajímavé prostředí a ještě zajímavější téma, které bohužel autorka moc nerozvinula. Místo většího přiblížení problému albínů v Africe se nám dostává klasické romanťárny. Anotace je zavádějící, kdyby bylo uvedeno že jde hlavně o romantiku nebyla bych vůbec zklamaná, protože jako červená knihovna to bylo pěkné.

Uprimne povedane, po precitani anotacie a komentarov som sa bala pustit do citania. Ale povedala som si, ze idem do toho. Po precitani par stranok som si povedala, ze to asi nedocitam, neslo ani o dej ale o to, ze mi uplne nesadol styl pisania, ale potom som sa zacitala a musela som vediet ako to skonci. Bolo tam vsetko co som od knihy ocakavala a nebola to ani cervena kniznica a vsetkeho tam bolo primerane. Niekomu kniha sadne niekomu zas nie, ale treba len skusit

Chtěla bych v knížce víc Afriky a míň romantiky. Ze začátku měl příběh potenciál, ale asi od poloviny knihy jsem musela některé zamilované pasáže přeskakovat, což obvykle u knih vůbec nedělám. Nejvíc mě bavil prolog a epilog, škoda, že se kniha nenesla víc v tomto duchu. Autorka se nám snažila ukázat určité problémy, které se života v Africe týkají, ale bohužel z toho udělala červenou knihovnu.

(SPOILER) Krásná obálka. První polovina knížky docela nadějná, Afrika, kávové plantáže, krajina pod Kilimanjarem, dva lidi, které spojí tragédie, ztráta a společný úkol pomoci albínským dětem. V půlce se najednou změní žánr a jsme uprostřed erotické, špatně napsané příšernosti a la 50 odstínů šedi, pořád je cítit magnetismus, někoho zaplavuje žádost nebo se mu podlamují kolena, věty jako „postarám se, aby ses mi udělala, beruško“ … uf, fakt špatný.
Koupila jsem za 59 Kč, ale kdybych si za ty peníze dala někde kafe, udělala bych líp. A jsem docela naštvaná, protože to, co autorka píše o albínských dětech, je pravda a připadá mi skoro urážlivé, že fakta o pronásledování albínů spojila do jedné knihy s mizerně napsanou, lacinou a trapnou harlekýnskou červenou knihovnou. Ani ten epilog už to nezachránil.