Neviditelný život Addie LaRue

recenze

Hlavní hrdinka je sice odsouzena k zapomnění, ale i tak ve vás dokáže zanechat stopu.

Příběh o útrapách a krásách života. Kniha je lehce depresivní, ale také protknutá nadějí a příslibem, že se věci mohou zlepšit a že máme využít náš čas a nepromarnit ho. Žít naplno a dělat to, co nás baví.

Tři hlavní postavy mají mezi sebou skvělou chemii a byly rozhodně tahači celého příběhu.

Addie je sympatická, energická a optimistická. Prožila hrůzy a nikdy nebude mít milovanou osobu nebo místo, kam se vracet, ale i přesto se nehodlá vzdát svého života. Chce objevovat. Chce vidět a zkusit vše, co svět nabízí. Proto je schopná obětovat skoro všechno, jen aby mohla žít navždy.

Henry je kontrastem Addie. Snaží se zapadnout, chce, aby ho lidé měli rádi. Čas ho tlačí do zad. Sužují ho deprese. Do Henryho je lehké se vžít, pochopit jeho strach a touhu. Henry by mohl být kdokoliv z nás a je zajímavé sledovat jeho interakci s Addie, která má tak neobvyklý život.

A poté je tu Temný/Luc. Tato postava se stává zajímavější až v druhé polovině knížky, když už to přestává být jen bůh, který se snaží krást lidem duše. Jeho dynamika s Addie byla pro mě jedna z nejlepších částí knížky.

Musím ještě ocenit retrospektivní vyprávění knížky. Flashbackové kapitoly byly poutavé a také bylo zajímavé číst, jak Addie viděla důležité historické události. (Velká francouzská revoluce, 1. a 2. světová válka…).

Jediná výtka, co mě napadá, je táhlejší 1. polovina knihy. Nějakou dobu to vypadalo, že příběh postrádá zápletku a bylo tudíž těžší se do něj pořádně začíst.

Jinak je Neviditelný život Addie LaRue úžasná kniha se zajímavými myšlenkami a hezkým ponaučením a rozhodně by neměla být neviděna.

Francie, rok 1714. Ve chvíli nejvyššího zoufalství se mladá žena rozhodne uzavřít faustovskou dohodu, díky níž bude žít navěky, ale s prokletím: nikdo z lidí, s nimiž se setká, si ji nebude pamatovat. Tak začíná neskutečný příběh ... více

Komentáře (0)