Nevěsta hříchů

recenze

Historický román s příjemnou uvěřitelnou romantickou linkou, pátráním po pravdě a touze po pomstě. To je Nevěsta hříchů.

Hlavní hrdinkou je Fenja, kterou po vraždě rodičů vychovala léčitelka Runhilda, od níž získala znalosti jak snímat hříchy z mrtvých. Když je ale zavražděna i ona a Fenje zůstane jen kus látky s vyšitým erbem, který vrah ztratil, rozhodne se vydat na nebezpečnou cestu a zjistit, co se tenkrát s její rodinou doopravdy stalo. A touží se pomstít. Při své cestě náhodou natrefí na muže, který tvrdí, že zná nositele erbu a navrhne jí pomoc, může mu ale věřit?

Má druhá kniha od autorky a podruhé jsem nadšená. Příběh se krásně čte, je zahalen tajemstvím, vyprávěn er-formou, kdy sledujeme hlavně tři postavy - Fenju, rytíře Geralda a také vraha.

Mezi Fenjou a Geraldem to od začátku jiskří, i když se nemají zrovna v lásce a vlastně se ani nechtějí nijak víc sblížit, protože oba mají svůj vlastní cíl. Bavily mě jejich slovní přestřelky, Gerald byl docela provokatér, navíc mírně povýšený a výbušný, ale Fenja se jen tak nedala.
Společnost jim dělal supr pejsek.

V přůběhu člověk začně tušit, odkud vítr vane, ale přesto autorka připravila i pár nečekaných momentů. Závěr mě překvapil, čekala jsem jiný průběh.
Knihu vřele doporučuji.

Komentáře (0)